Karaimská kenasa ve Vilniusu, Litva (ulice Liubarto 6)

Vilenská kenasa stojí v zástavbě dvoupatrových domů ve čtvrti Žvėrynas, polsky Zwierzyniec, česky tedy můžeme říci Zvěřinec (= obora se zvěří místní šlechty).
Karaimové jsou národ turkického původu, který podle tradice na konci 14. století během jedné ze svých vojenských výprav na Krym přivezl do Litvy litevský velkovévoda Vytautas, polsky Witold. Jednalo se o několik set karaimských rodin, přičemž většina z nich se usadila v Trokách (Trakai) a okolí (samotný Vilnius je od Trok vzdálen asi 30 km). Dnes je Trakai považován za hlavní město litevských Karaimů.

Karaimové mají svoje vlastní modlitební domy – kenesy. Slovo kenesa podle některých pochází z hebrejského kenes (כֶּנֶס) – shromáždění, či arabského slova kanisa (كَنِيسَة) ve významu nemuslimská modlitebna (nebo taky církev).

Staré kenesy, které byly převážně dřevěné, se nezachovaly. V současné Litvě existují pouze dvě kenesy, z nichž ta novější je ve Vilniusu, a starší v Trokách.

Stavba kenesy byla započata roku 1911 v maurském stylu (v němž vznikly mnohé svatostánky, mj. Jeruzalemská synagoga v Praze, synagogy ve Františkových Lázních, Lancashire či Vídni) podle projektu architekta Michaila Prozorova. Kenesa je uvnitř rozdělena na tři části: hlavní modlitební sál pro muže, galerie pro ženy a střed. U východní stěny echal, schránka na tóru, také v maurském stylu.

 

Objekt se dá po překonání nízkého plůtku (viz jeden z dalších obrázků) obejít po vnitřním dvorku. Nenese známky nějakého velkého náboženského života. Podle dva roky starých údajů v Litvě žije 273 karaimů: polovina – 138 – ve Vilniusu, 65 – v Trakai (Trokách), 31 ve městě Panevėžys, 6 v Grigiškách, po 4 v Kaunasu, Lentvarisu, Noreikiškách. 
 

Karaimské náboženství bývá někdy přirovnáváno k protestantismu, protože podobně jako se protestanté spoléhají pouze na autoritu Bible, činí tak i sami Karaimové – jde ovšem o tu část Bible, které křesťané říkají Starý zákon. Židovskými hvězdami a vůbec hebrejskými nápisy na budově a uvnitř nejsme uváděni v omyl – tato víra je opravdu druhem judaismu.

Vchod do chrámu je na severní straně. Při modlitbě jsou muži obvykle v přízemí, ženy v podkroví. Ve “vestibulu” (azar) je povinné se vyzout. Hlavní místnosti modliteben (šulchan) se vyznačují nízkými stropy, podlahami s koberci a dřevěnými lavicemi.

Kenasa se podle informací a podle toho, jak fakticky vypadá, v současné době restauruje, a není přístupná. 

Zajímavé je toto video, kde se do kenesy dostala skupina tureckých zájemců s průvodkyní, patrně Litevkou, která skupině tlumočí slova správce objektu.

Kenasa je vlastně na protější straně ulice (adresa Liubarto g. 6, Vilnius 08118, Litva)

Karaimų gatvė – čili česky Karaiská ulice – je již osmou ulicí v litevském hlavním městě, jejímž pojmenování má být vyjádřena pohostinnost, mír a tolerance vůči všem, kteří žijí ve Vilniusu. Jedná se o iniciativu primátora Remigijuse Šimašiuse, díky níž má Vilnius už Islandijos gatvė, Vašingtono skveras, Varšuvos gatvė, Rusų gatvė, Žydų gatvė, Totorių gatvė, Vokiečių gatvė (překlad snad potřebují jen poslední dvě – ulice Tatarská a Německá).
 

komentář