Starověrský vařený cukr

Už jsme hovořili jsme o etnické skupině Seto, někdy zvané (možná hlavně rusky) Setukézové, sídlící v několika vesnicich mezi městem Voru, ruskou hranicí (za níž se nachází jejich duchovní centrum Petseri, rusky Pečory, se starým klášterem), lotyšskou hranicí a Pskovským jezerem (estonsky Pihkva).

 

Vanausuliste keedusuhkur – starověrský vařený cukr

Mé další estonské kroky po Tartu vedly k Čudskému jezeru, estonsky Peipus (někdy narazíme na Peipsi jarv). Vesnice, kde pobývám v hostelu – internátu místní základní školy, se jmenuje Kallaste, prý od kallas – břeh. Je téměř ruská a z velké části starověrská, či česky někdy staroobřadnická. V kostele jsem tedy v neděli, a to ještě byl svátek, byl kromě jednoho starého pána jediný muž. Více bylo žen, ale i tak jsme to nedotáhli ani do desítky. Jak říkal pán u stánku v nedaleké vsi Kolkja, se starověry je to teď slabé. Jinak ale turisticky a propagačně jsou zde starověrství a cibule klíčové slovo. Spolu s jihovýchodním cípem Estonska, kde sídlí etnická skupina Seto, někdy zvaná Setukézové, a ruskou Narvou na severovýchodě máme možnost zažít neluterské, východokřesťanské Estonsko, s tím, že Setové nemluví rusky, ale estonským dialektem (který někteří chápou jako samostatný jazyk).
Vařený cukr jsem také pořídil, spolu se sirupem z jedle (zdá se mi, průmyslová výroba těmto lektvarům nepomáhá, chutnají všechny jaksi podobně sladce, ale po ochutnání litevských nakládaných šišek se nechci připravit o případnou bombu), mastí z okopniku a cibulovým džemem.
Způsob přípravy: vyvařit vodu z mléka, do něhož je přidán cukr a máslo. Následně nechat ztvrdnout a zaschnout. Paní ve videu hmotu nalévá do forem jakoby na čokoládu, jindy je prodáván nalámaný v pytlíku.
Přiložené video nás seznámí s výrobou zmíněného cukru. 

Jiné poživatiny z nabídky starověrského muzea v Kolkja

Na fotce dole vidíme zleva zelený čaj, v plastových nádobách pak nakládané lišky, hříbky a vpravo vycházející ze záběru právě onen vařený cukr.
U jezera Peipus bývají vykopány kanály blíže k domům, snad aby se nemuseli z lodi brodit mělčinami.

Lubky (tisky) starověrců z jiného muzea v Kolkja.

Báťuška i kohout zpívají, i když nejedli.

Obrázek dole argumentuje n neprospěch nošení kravaty: Na oprátce se oběsil Jidáš (podle Bible)

 

Při modlitbě nedávej nohy od sebe. Proskočí mezi nimi ďábel.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

komentář