Rusínština

Rusíni a rusínština je zastřešující termín pro řadu jazyků a komunit, které samy sebe nazývají Rusíni, Rusnáci, ale také Lemkové či Bojkové.

Zjednodušeně řečeno se dá říct, že se jedná o nejzápadnější jazyky či dialekty  východoslovanských jazyků,  které se ovšem neidentifikují s ukrajinštinou a Ukrajinci. Většinou leží ještě dál na západ či na jihozápad od území současné Ukrajiny. Situace je jako vždy složitější, a proto bychom mohli mluvit o jazyku pravoslavných v polském regionu pod vaše,  kteří také hovoří něčím co by se dalo nazvat jako severo-západní  dialekt ukrajinštiny, ale  považují se za Bělorusy a ne za Ukrajince ani Rusíny.

 

 

Jako příklad uveďme rusínštinu používanou v srbské Vojvodině (severní část Srbska sousedící s Maďarskem).

Narazil jsem na ni nepřímo v Makedonii, když jsem mluvil s ohridským katolickým farářem, biritualistou (což znamená, že slouží bohoslužby jak v západním, tak ve východním ritu (nebo spíš jak ve východním, tak v západním obřadu, neboť pochází z Makedonců, kteří v devatenáctém století přijali unii z Římem (tedy stali se katolíky východního obřadu).

Po mši jsem na něho bodře spustil “Slava Isusu Christu”, jakože jsme na východním Slovensku mezi Rusnaky, a on se chytil. Po vysviacke působil totiž pár let mezi Rusíny srbskými, ve Vojvodině, a zná jejich jazyk. Tím mi odpovídal, já jsem se snažil o čistou slovenštinu, a nějak jsme se domluvili. Slovenština a vojvodinská rusínština jsou sice dvě různé věci, ale zas tak vzdáleno to není.

Viz třeba zde:

Některé slova jsou jinak, třeba místo slovenského “používať” se používá “chasnovac”, vesnici se říká “valal”. Některá slova jsou trochu slovenská, jiná trochu víc z východu, a jinak je to celkově silně ovlivněno srbštinou, mezi kterou už z 300 let žijí.

Zde ukázka z Bible (Svjate pismo), kterou jsem si na svátky půjčil.

komentář