Estonští Setu – Setud ehk setukesed

Setud on eestlaste etniline rühm, kelle põline asuala on Kagu-Eestis Setumaal. Setude üldarv on ligi 10 000.
Seto jsou etnická skupina Estonců, jejichž původní sídlo je Setumaa v jihovýchodním Estonsku. Celkový počet Seto je asi 10 000.
To byla definice toho, co to je Setu, přímo v estonštině.

Etnická skupina Seto, někdy zvaná Setukézové, sídlí v několika vesnicích mezi estonským městem Voru, ruskou hranicí (za níž se nachází jejich duchovní centrum Petseri, rusky Pečory, se starým klášterem), lotyšskou hranicí a Pskovským jezerem (estonsky Pihkva).

Setové nemluví rusky, ale “ruskou”, tedy spíše “řeckou” víru mají, tedy pravoslaví.

Někdy bývá uváděno dvouvěří Setů, čímž se má na mysli smíšení pravoslavného křesťanství s pohanskými zvyky, z nichž si vybavuju požívání pokrmů na hrobech předků nebo uctívání posvátných stromů. Zdá se mi, že se to týká spíše minulosti – Setomaa bývala izolovaná oblast. Dnešní poměry mi připadaly standardní, připomínající spíše ČR. Na můj dotaz v turistické hospodě vesnice Obinitsa kdy bude “služba” (tedy bohoslužba – zkoušel jsem to rusky, a majitel tento jazyk znal) mi bylo řečeno, že místní kněz má několik farností a snad že bohoslužby každou neděli nebývají. Výlet do nedalekého pečorského kláštera může jistě pozvednout na duši, bohužel je ale už za hranicí EU – non-EU, a i když přechod nevypadal nijak dramaticky, bylo mi řečeno, že “přeseknutí” hranice je spíše na hodiny.   xxx

Zajímavostí je, že mezi Seto patří také muž současné estonské prezidentky Kersti Kaljulaid jménem Georgi-Rene Maksimovski. Nezdálo se mi, že by tu místní měli často ruská či nějak “pravoslavná” příjmení. Ugrofinské osídlení sahalo dříve asi daleko do Ruska, a to v patřičně dávné minulosti až Moskvě, přičemž za ní je dodnes, např. v Povolží, stále hojné (Marijci, Mordvini, Udmurti… mnozí dokonce také stále žijí v dvojvěří, ba jako pohané), ale také k Sankt-Peterburgu (Ižorci, ingermanlandští Finové, Vepsové), a za ním (Karelové).

Často narazíme na tvar Seto i Setu. V muzeu Seto kultury v Obinitsi jsem se dozvěděl, že setu znamená zároveň stará herka, a proto bývá dávána přednost formě seto.

Na tomto domě můj ubytovatel v Obinitsi vyvedl místní ornament. Před domem navíc povlávaly setuské vlajky.
Setuské umění.
Vnitřek kapličky.
Zde už jsem v Saatse blíže k ruské hranici, kde jsem si vyfotil informační tabule ke kostelusv. Paraskevy, rusky také Paraskevy Pjatnici. Pjatnica je rusky pátek, ale zde se jedná o překlad řeckého jména svaté ženy (Paraskeve – pátek). Paatnitsa paiv (viz text na fotu) je pak mixem ruštiny a estonštiny (den Pjatnici – paiv, spisovně estonsky paev je den) znamená slavnost patronky kostela, u nás někdy nazývaná posvícení.
Na pozemku “obydleném” hřbitovem se směsí estonských a ruských hrobů jsou kostely dva, jeden ve stylu v Estonsku častém (vlevo), který je ovšem ruinou, a druhý pro kraj a řekněme východní Evropu typičtější.
Ještě trochu povídání ke svaté Paraskevě, ochránkyni skotu a polí.

komentář