K rannímu rozjímání

…pod morovým sloupem na náměstí Svobody v Brně.

Zaslal neznámý přispěvatel, zdroj textu neznám, ale případně rádi doplníme.

“V arménském pateriku se nachází následující příběh. Jeden mnich měl pokušení pýchy. Žádal proto Boha, aby mu ukázal nějakého jiného člověka, který pokročil ve ctnostech tak jako on. Bůh mu ukázal na majitele velkého nevěstince v Alexandrii. Mnich byl z toho rozpačitý, ale za oním mužem se vydal. Zeptal se ho na jeho dobré skutky. Ten se zasmál a řekl, že žije tak, jak mnich vidí: dobře jí, pije a prodává ženy. Mnich mu ale řekl, že na něj ukázal Bůh. Muž byl zasažen Boží dobrotou a odhalil mu své dva dobré skutky.
Jednou si vyhlédl ženu, s kterou chtěl spát. Nabídl jí mnoho peněz a ona souhlasila, protože potřebovala vykoupit manžela a syny z otroctví. Když viděl, jak se před svlékáním modlí k Bohu za odpuštění, dal jí peníze a ani se jí nedotkl.
Druhý dobrý skutek je ještě peprnější. Vládci Alexandrie se zachtělo spát s mladými mniškami. Nechal je uvěznit a svěřil je majiteli nevěstince, aby je mu posílal. Tomu se to příčilo, tak prodal majetek a zaplatil svým nevěstkám, aby si nechaly ostříhat vlasy a oblékly se do mnišského roucha. Posílal je pak k vládci místo mnišek.
Síla příběhu není jen v jeho barvitosti a humoru. Ty mnichům nikdy nechyběly. Jeho poselství je ale teologické. Pravý mnich se může učit ctnosti od každého člověka. Bůh neustále zve každého k dobrým skutkům a nehledí přitom příliš na jeho hříchy. Je rozhodně velkorysejší než ti, kdo mě před padesáti lety učili morální teologii. (Podle Leloira)”

komentář