Používá se pro biologické pohlaví, tedy označení pro muže a ženy (männlich a weiblich), nebo pro rody podstatných jmen.
V němčině existují tři rody (Geschlechter): mužský (maskulinum), ženský (femininum) a střední (neutrum). Rody jsou přidělovány slovům na základě různých gramatických pravidel, které se často odvíjejí od koncovky nebo významu slova.
Například:
– mužský rod (maskulinum): der Mann (muž), der Tisch (stůl)
– ženský rod (femininum): die Frau (žena), die Tür (dveře)
– střední rod (neutrum): das Kind (dítě), das Buch (kniha)
Je třeba si povšimnout, že rod slova nemusí být odvozen z jeho významu, ale spíše je to součást gramatické struktury jazyka. V některých případech je při výběru rodu slova nutné je prostě zapamatovat.
Anteil der Selbstständigen an der Gesamtbeschäftigung nach Geschlecht. – Podíl osob samostatně výdělečně činných na celkové zaměstnanosti podle pohlaví.
Gegebenenfalls werden die erhobenen Daten systematisch nach Geschlecht aufgeschlüsselt. – V případě potřeby jsou shromážděné údaje systematicky rozděleny podle pohlaví.
1. „In vielen Kulturen gibt es strenge Geschlechterrollen.“ (V mnoha kulturách existují přísné sociální role spojené s pohlavím.)
2. „Die deutsche Sprache kennt drei Geschlechter: maskulinum, femininum und neutrum.“ (Němčina má tři rody: mužský, ženský a střední.)
3. „Die Diskussion um Geschlechtergerechtigkeit wird intensiv geführt.“ (Debata o rovnosti pohlaví je intenzivní.)
4. „Die Geschlechter von Pflanzen können entweder männlich oder weiblich sein.“ (Pohlaví rostlin může být buď mužské nebo ženské.)
5. „Das Geschlecht des Geschwisterteils spielt in der Vererbung eine Rolle.“ (Pohlaví sourozence hraje v dědičnosti roli.)














Napsat komentář