V němčině jsou „jener“, „jene“, „jenes“ a „jene“ zájmena pro označení osoby, věci nebo místa vzdáleného od mluvčího. Tato slova jsou obvykle považována za archaická a obvykle se nepoužívají v každodenní mluvě. V běžné komunikaci se častěji používají běžnější zájmena jako „der“, „die“, „das“ (ten, ta, to) a „jener“, „jene“, „jenes“ se více vyskytují v literatuře nebo formálnějších textech.
1. „jener Mann“ (onen muž) – muž, který je vzdálený od mluvčího nebo zmiňovaný v kontextu.
Například: „Jener Mann spricht Deutsch.“ (Onen muž mluví německy.)
2. „jene Frau“ (ona žena) – žena, která je vzdálená od mluvčího nebo zmiňovaná v kontextu.
Například: „Jene Frau hat ein interessantes Buch.“ (Ona žena má zajímavou knihu.)
3. „jenes Kind“ (ono dítě) – dítě, které je vzdálené od mluvčího nebo zmiňované v kontextu.
Například: „Jenes Kind spielt im Park.“ (Ono dítě si hraje v parku.)
4. „jene Stadt“ (ono město) – město, které je vzdálené od mluvčího nebo zmiňované v kontextu.
Například: „Jene Stadt liegt am Fluss.“ (Ono město leží u řeky.)
Napsat komentář