a gut morgn = dobré ráno
ahejm = domů
aher = sem
af der gorer welt = na celém světě ??
acht = osm
ajer = váš
alc = všechno (dos iz alc – to je všechno)
ales bestes = všechno nejlepší
amoliker = bývalý
apikórses, dos = hereze
arajngang = vstup
arojskumn = vycházet (např. časopis; … kumt arojs – … vychází
arum = kolem
azoj = tak (azoj? – opravdu?)bacoln = zaplatit
bakant = známý
bal-machšoves = myslitel (z hebr. baal – pán, machševot (machšoves je aškenázská výslovnost – myšlenky)
balmelóche, der = řemeslník
bal Tojre = učenec, vědec
bagroben = pohřbít
be-emes (také b´emis) gezogt – po pravdě řečeno
behejme = zvíře, kráva (o člověku ve význ. “mdlého rozumu”)
benčn = žehnat, požehnat (benčn lecht – recitovat modlitbu na zaáplenými svícemi)
benčung, di = požehnání
bichl = knížečka
binjen = budova
Binjumen = Benjamin
bisel = (ve výrazu a bisl – trochu; a bisele – trošku)
bobe = babička
bobkes = malé věci, nicotnosti, nic
bomer = pobuda (ž. r. bomerke)
bocher = mladík (ješive bocher – student ješivy)
boruch habe = vítej(te), z hebr. baruch haba – požehnaný, kdo přichází
bris, der, brismíle, di = obřízka (svátek)
brivile = dopis (se zdrobňovací příponou)
broche, di = požehnání
brojt = chléb
bronfn = destilovaný alkohol, vodkacackele = coura, štětka
cen = deset
cibele, di = cibule
cum unterschejd fun = na rozdíl od
cuzamen = (kumn zich cuzamen – scházet se)
cvej = dva, dvě
cvinter = nežidovský hřbitovdafke = právě
dajge, di = obava
danken Got = B-hu díky
davnen = modlit se
derechérec hobn = vážit se, respektovat
derfarung = zkušenost
derklerung = vysvětlení
dibik = dybbuk
draj = tři
drek = hovno; svinstvoejce, di, pl. ejces = rada (z her. eca)
ejns = jedna
ek velt = konec světa
entfern = odpovídat
efšer = asi (ir zajt efšer gerecht – asi máte pravdu)
epes = něco (epes anderš – něco jiného; epes zu esn – něco na jídlo)
ergec (ve výrazu in ergec nit) = nikde (me ken im in ergec nit gefinen – nemohou ho najít)
Erec Israel (Isroel) = země Izrael, Izraelfar = pro
farblondz(ž)et vern = zabloudit
farkojfn = prodat
farmacht = zavřeno
farvos = proč
fefer = pepř
finf = pět
fir = čtyři
flejš = maso (chazer flejš – vepřové)
forojs = předem (a dank af forojs -předem díky)
frajnt, der = přítel
fregn = ptát se
frejlech = šťastný
freser = ten, kdo se přejídá
frištik = snídaně
frojnt = přítel (sr. něm. freund)
fun (také fin) = od (sr. něm. von)
funvanen = odkudgan-eden = zahrada Eden, ráj (z hebr., kde eden – ráj)
gancn = in gancn (úplně)
ganev, goniv = zloděj (z hebr.)
gerecht (ver iz gerecht?) = (kdo má pravdu?)
gevald = pomoc!
gezang = zpěv
gich = brzy
glezele = sklenička (a glezele jaš – sklenička vína)
goj, pl. gojim = nežid, gój
gojrl, der = osud
gor = vůbec ??hajnt = dnes (hajnt inderfri – dnes ráno)
hejm = (in der hejm – doma)
hoveniš, dos = zmatekchale = chala
chamer = osel
chaver, pl. chaverim = přítel
chasene = svatba
chazer = sobec
chazn (pl. chazonim) = kantor (z hebr. chazan – totéž)
Chelm = město v Polsku, asi 30 km od hranic s Ukrajinou)
chešbn = účet (bite, brengt mir dem chešbn – přineste mi, prosím, účet), z hebr. chešbon – účet (sr. arab. hisáb)
choč, hagam = i když
chochem, di = moudrost
chojdeš = měsíc (chojdeš nisn – měsíc nisan; ejn mol a chojdeš – jednou měsíčně)
cholem (pl. chalojmes) = sen
chosid, chusid = chasid
chumeš = pět knih Mojžíšových (Pentateuch)

ict = teď, nyní
iber = přes

Jankele = forma jména Jákob, Jaakov
jarmelke = jarmulka, kipa
jefajfije = krásná žena
jente = ukecaná ženská
jesójme, di, pl. jesójmes = sirota
ješive = ješiva (žid. škola pro studium Talmudu)
jid = Žid
jidene = Židovka
jidiš = jidiš (af jidiš – v jidiš)
jo = ano
jontev = svátek
jontevdik = sváteční (např. šaty)
jor = rok
josem, der, pl. jesójmim = sirotek
jukl = šašek
jungač = mladý uličník, lump
jungermančik = mladý, vitální mládenec; novomanžel

kadiš = modlitba za mrtvé
kadoches = horečka (kadoches mit košere fodem – vůbec nic)
kave = káva
klezmer-kapelje = kapela, hrající klezmer
kapeluš = klobouk ?? (patrně z pol. kapelusz – klobouk)
kehile., mn. č kehiles = obec (jidiše kehile – židovská obec; z hebr. kehila – totéž)
kejn = do (zi iz gekumen kejn Amerike – přišla /přijela/ do Ameriky)
kejver, der, pl. kvorim = hrob (z hebr. kever)
kojfn = koupit (ich vel es kojfn – koupím to)
kopeke = kopějka
klajbn = sbírat
klang = zvuk
Kroke = Krakov
ksuvim = životopisy svatých, hagiografa (v žid. tradici), z hebr. ktuvim
kuncn-macher = kouzelník
kurva, kurve (di) = děvka, coura, prostitutka
kveč = fňukal, ten, kdo si pořád stěžuje

lejenen = číst (ich lejen ict Hrabals verk – čtu teď Hrabala)
lechaim = na zdraví (z hebr. le chaim, dosl. k životu)
lidele = písnička, zdrob. od lid – píseň (sr. něm. das Lied – píseň)
Lite = Litva
lode = zmrzlina (asi z pol. lody)
lošn = jazyk (engliše ~, dajčiše ~, franceziše ~, mame-lošn, lošn-kojdeš – angličtina, němčina, fracouzština, mateřský jazyk, svatý jazyk /hebrejština/; z hebr. lašon – jazyk)

magen David = Davidova hvězda
magid = pocestný kazatel
mame, di (pl. di mames) = maminka
majrev = západ, západní (ojf majrev – na západě)
majse, di, pl. majses = pohádka (s´iz bobe-majse = to jsou pohádky), příběhy
majsele, di, pl. majselech =  pohádka
malach ha-moves = anděl smrti
mal(e)n, dos = obřízka (srov. hebr. lamul – obřezat, nimol – obřezaný)
matone, pl. matones = dar, dárek (z her. matana)
medine, di goldene mediene = dosl. zlatá země, používáno pro Ameriku (sr. hebr. medina – stát, např. medinat Jisrael)
mechašejfe, di = čarodejnice
mejdl, dos = děvče
mekáne zajn = závidět (file zajnen ir mekáne – mnozí jí závidějí)
melóche, di = řemeslo
menč = člověk
mešuge = blázen (bist mešuge? – jsi blázen?)
Micrajim = Egypt (knecht zajnen mir geven in land Micrajim – otroky jsme byli v zemi Egyptské)
milchedike = vztahující se k mléku (např. nůž v rituálních předpisech)
milchome, di = válka (far der milchome – před válkou); z hebr. milchama – válka
min = (andere minim muzik – jiné druhy hudby)
mir = my
mišne = mišna
mišpoche = rodina (z hebr. mišpacha)
mitog = oběd
mizrach = východ
Mojšele = forma jména Mojše, Moše, česky Mojžíš
montik = pondělí (af a montik – v pondělí)
morožene = zmrzlina (sr. rus. moróžennoje)
Moše Rabenu = Mojžíš, náš učitel
mošlim = příklady (také bajšpiler)
mume, di (pl. di mumes) = teta
muter, di (pl. di muters) = matka
mispalel zajn = modlit se (z hebr. lehitpalel – modlit se)
mitog = oběd (sr. něm. das Mittagessen; hebr. ovšem aruchat cohorajim)
mizrech = východ, východní

najn = devět
nar = blázen, hlupák (také tam)
nign (pl- nigunim), též zdrobnělina nigndl = melodie beze slov (špil a nigndl mit harc un mit gefil)
nit = záporka ne, jako německé nicht (ich vejs nit = nevím); nic
nito far vos = není zač
Nojechs tejve = archa Noemova
nor = jen (nor Got veist – B-h ví), sr. něm. nur – jen
nul = nula

ober = ale
of = drůbež
ojch = také
onhejbn = začít
opru, der = odpočinek
ovnt = večer

pamelecher = pomaleji
papiros = cigareta
paskudňak = hrozný člověk
pastech = pastýř
pejsech, der = pesach (a košer un a frejlichn pejsech – košer a radostný pesach)
pikholc, der, pl. pikholcn = datel
plonter = nedopatření; zmatek
Pojln = Polsko
ponem = obličej (z hebr. panim)
prost, pošet = prostě (dos derklert zich prost (pošet) – to se dá lehce vysvětlit; pošet er vil nit – on prostě nechce)
protim = informace
puc = čurák, penis (též v amer. slamgu)

rebe = rabín
rebecin = rabínova žena
Ribojne šel ojlom = B-h (z hebr., dosl. Pán světa)

sidur, der, pl. sidurim = modlitební kniha (židovská)
sof, der = konec (der sof funem jor – konec roku)
sof-voch = konec týdne, víkend (sof – hebr. konec)

šabes = šabat
šiker (adj.) = opilý
šikse = nežidovka
šmendrik = hlupák
šmuk = debil, kretén
šochetn = rituálně zabít zvíře
šojn že = copak (šojn že iz dos emes? – copak to je pravda?)
šolem, der = mír
špilke, di = špendlík
šul, di, pl. šuln = škola; synagoga

tajch = řeka ??
talis (pl. talejsim)?? = talit
tam = hlupák (viz nar)
tašme = páska (patrně z pol. taśma)
tate = otec
tatňu = tatínek
tej = čaj
tišebov = devátý den měsíce Av (Ab), z hebr. tiša beAv
tfile, di, pl. tfiles = modlitba (z hebr. tfila)
tfile ton = modlit se
toches = zadnice (kuš mir in toches, používáno ve význ. zmiz!)

un (in) = a (un azoj vajter – a tak dále)

vajl = protože
vašnukad = opilý
večere = večeře
vey = (co vás bolí – vos tut ajch vej)
veln = chtít (ich vil ahejm – chci domů; s´vilt zich mir šlofn – chce se mi spát)
velt = svět (jene velt – onen svět, svět, který přijde)
verterbuch = slovník (hebrejišer-jidišer – hebrejsko-jidiš)
vet = částice (patrně stejného původu jako něm. wird) pro futurum (Mošiach vet kumn – Mesiáš přijde)
vi = jako
vi azój = jak? (vi azoj ken men …(sloveso) – jak se dá/je možné …)
vifl = kolik (vifl kost dos? – kolik to stojí?)
Vilne = Vilnius, polsky Wilno
vispe = ostrov (patrně z pol. wyspa)
vojnen = bydlet
vos = co (vos iz dos? – co je to?)

zach = věc
zajnen = jsou
zej = oni
zejde, der, pl. zejdes = dědeček
zejr = velmi
zeks = pět
zibn = sedm
zinger = zpěvák
zman = doba, čas (z hebr. zman) (ojfn kumendikn zman – v nadcházející době, v blíké době)
zun, der (pl. di zin) = syn
zuntik = neděle

žabe, pl. žabes = žába
že = tak (zdůraznění), např. v písni Špil že mir a lidele in jidiš. Z východoslov. jazyků, “že” má také ruština.

Přísloví, rčení, ustálená slovní spojení (u některých je slovníček)

er ligt najn el in der erd = doslova – leží devět loktů pod zemí (sr. něm. die Elle – loket /míra/); o člověku, kterého přemáhají starosti

er bolbet nariškajtn – mluví nesmysly

er hot a make = má zlámanou grešli

far a menč mus men zich gicher farentfern vi farn Ribojne šel ojlom = člověk se má ospravedlňovat raději před člověkem (lidmi), než před B-hem (Ribojne šel ojlom: B-h)

gebojrn in a sajdn hemdl = narozen pod šťastnou hvězdou

a chochem est, kedej er zol lebn, a nar lebt, kedej er zol est – moudrý jí, aby mohl žít, hlupák žije, aby mohl jíst

ojch gesunt kon onšteken = i zdraví může být nakažlivé (ojch – sr. něm. auch: také; gezunt – gesundheit: zdraví; onšteken – anstecken: nakazit)

verter darf men vegn un nit cejln = slova se musí vážit, a ne počítat

Tento slovníček je vytvářen pro potěchu, neklade si proto nárok na vědeckou přesnost, i když se o ni pokud možno snažím.
Je postupně doplňován z různých, především internetových materiálů, zejména z časopisu Mendele, jehož adresa je www2.trincoll.edu/~mendele, a z jeho mailů, zasílaných z mendele@lists.yale.edu
Slovník patrně směšuje jidiš různých dialektů, dob, stylů. Budu rád, když mi napíšete o chybách, pošlete mi nová slova apod.
Uvádím spíše slova odlišná od němčiny. Přepis citovaných hebrejských slov je podle současné hebrejštiny.