Běloruština

Běloruština je na první pohled trochu nesrozumitelná, protože nemá archaický pravopis jako ruština. Přesto se vyslovuje dost podobně, ovšem přiznává se ke všemu ákání (tzn. výslovnosti o jako a) a dzekání (ď přechází v měkké dz, a ť v měkké c). Toto dzekání se v ruštině nezapisuje, ale v běloruštině ano, jako třeba i polštině.

Systém zápisu byl ovšem kodifikován až ve dvacátém století a řídí se principem “piš jak slyšíš), což vede ke slovům jako akno, padabacca, jana – okno, líbit se, ona (přepisuji latinkou).

Máme tedy pravidlo: nepřízvučné o, které by třeba v češtině bylo zapsáno i vysloveno o, se v běloruštině mění v a. Podobně nepřízvučné e přechází v ja (po souhláskách, po kterých ja být nemůže, je to a). Tedy janá (ona), ale jon (on).

Další pravidlo týkající se dzekání a cekání. Měkkost d a t by v ruštině, ale i třeba slovenštině vyjadřovalo pouhé e či i (v ruštině i ja, ju…) za ním, se v běloruštině, podobně jako v polštině, označí dz (d), a c (t). To často vidíme v infinitivu sloves: česky rusky bělorusky být быть быць галодны

 

Několik základních výrazů a frází pro začátek:

1. Дзякуй (Dziakuj) – Děkuji.
2. Прывітанне (Pryvítanne) – Ahoj.
3. Як вас завуць? (Jak vas zavúc?) – Jak se jmenujete?
4. Дзе гэта? (Dze heta?) – Kde je to?
5. Прашу (Prašu) – Prosím.
6. Добра (Dobra) – Dobře.
7. Вітаю (Vitayu) – Vítejte.
8. Дзень добры (Dzen’ dobry) – Dobrý den.
9. Дапамажыце, калі ласка (Dapamazhytsie, kalí laska) – Pomozte, prosím.

undefined
A jeden starý sovětský po bělorusku:
– Таварыш Сталін, а якое ў Вас хобі?
– Анекдоты пра сябе збіраю.
– І ці шмат назбіралі?
– Ужо два лагеры
– Soudruhu Staline, a jaké máte koníčky?
– Sbírám anekdoty o sobě.
– Hodně jste toho nasbíral?
– Už dva tábory.

Rozdíly mezi ruštinou, ukrajinštinou a běloruštinou – minulý čas slovesa být

Minulý čas slovesa být, tedy v češtině tvary byl, byla, byli… se ve výchoslovanských jazycích tvoří hodně podobně, a dokonce jednodušeji, protože odpadají složeniny se “jsem, jsi jste…”, pomocí kterých se v češtině vyjadřují jednotlivé osoby. Nezvykem je pro Čecha ovšem stěhující se místo přízvuku, které navíc bývá na různém místě i v jednotlivých východoslovanských jazycích. V ruštině je přízvuk vždy na Y, s výjimkou была – byla. Jinak je было – bylo, a také были. Tedy:

čeština ruština
byl jsem, byla jsem, bylo jsem я был, я была, я было
byl jsi, byla jsi, bylo jsi (a dále analogicky) ты был, ты была, ты было
byl, byla, bylo он был, она была, оно было
byli jsme, byly jsme, byla jsme мы были
byli jste, byly jste, byla jste вы были
byli, byly, byla они были

V ukrajinštině a běloruštině je to trochu jinak, ovšem jednodušeji, protože přízvuk je vždy na poslední slabice (kromě ukrajinského був i běloruského быў, což je logické, protože to jsou jednoslabičná slova). Čili:

běloruština ukrajinština
я быў, я была, я было я був, я була, я було
(a dále analogicky) ты быў, ты была, ты было (a dále analogicky) ти був, ти була, ти було
ён быў, яна была, яно было він був, вона була, воно було
мы былі ми були
вы былі ви були
яны былі вони були
facebook

komentář