L

Italština

Lasciatemi cantare
Con la chitarra in mano
Lasciatemi cantare
Sono un italiano
Buongiorno Italia, gli spaghetti al dente
E un partigiano come presidente
Con l’autoradio sempre nella mano destra
Un canarino sopra la finestra

Nechte mě zpívat
S kytarou v ruce
Nechte mě zpívat
Jsem Ital
Dobré ráno, Itálie, špagety al dente
A partizán jako prezident
S autorádiem vždy v pravé ruce
Kanárek nad oknem

 

Italština je románský jazyk, který se vyvinul z latiny a je oficiálním jazykem Itálie, San Marina, Vatikánu a jedním ze šesti oficiálních jazyků Švýcarska. Má jednu z nejlépe zdokumentovaných historií mezi jazyky.

Vyvinula z tzv. vulgární latiny, tedy hovorové formy latiny používané v římském impériu. Ta se postupně rozšířila mimo jeho území, ale můžeme říct, že v určitém ohledu si italština z latiny zachovala nejvíce.

Vlivem a na základě toskánštiny, která se stala základem moderní italštiny, byla italština standardizována.

Italský přízvuk je obvykle na předposlední slabice slova. Může být ovšem i na slabice předposlední (tehdy není značen: tavola), nebo poslední: città (pak značen je).

Mnoho italských slov se stalo součástí běžného slovníku v mnoha jazycích, jako například “pizza”, “spaghetti” nebo “opera”.

– Buongiorno: Dobrý den
– Ciao: Ahoj
– Grazie: Děkuji
– Prego: Prosím

– Come ti chiami?: Jak se jmenuješ?
– Mi chiamo [jméno]: Jmenuji se [jméno]
– Non capisco: Nerozumím
– Mi scusi: Promiňte

Čísla 1-10:
– Uno, due, tre, quattro, cinque, sei, sette, otto, nove, dieci

Užitečná slovíčka:
– Amore: Láska
– Bella: Krásná
– Mare: Moře
– Vino: Víno
– Gelato: Zmrzlina

 

Konverzace osbahující sto nejpoužívanějších italských slov:

Luca: Ciao! (Ahoj!) Giulia: Ciao Luca! Come stai? (Ahoj Luca! Jak se máš?) Luca: Bene, grazie. E tu? (Dobře, díky. A ty?) Giulia: Anch’io sto bene, grazie. (Já také mám dobře, díky.)

Luca: Che lavoro fai? (Co děláš za práci?) Giulia: Sono insegnante. (Jsem učitelka.) Luca: Interessante! (Zajímavé!) Giulia: Sì, mi piace molto. (Ano, moc mě to baví.)

Luca: Hai dei fratelli o sorelle? (Máš bratry nebo sestry?) Giulia: Sì, ho un fratello e una sorella. (Ano, mám bratra a sestru.) Luca: Quanti anni hanno? (Kolik mají let?) Giulia: Mio fratello ha ventidue anni e mia sorella ha ventisette anni. (Můj bratr je dvacet dva let a moje sestra je dvacet sedm let.)

Luca: Dove vivi? (Kde bydlíš?) Giulia: Vivo a Roma. (Bydlím v Římě.) Luca: Roma è una città bellissima. (Řím je krásné město.) Giulia: Sì, è davvero bellissima. (Ano, je opravdu krásné.)

Luca: Che cosa ti piace fare nel tempo libero? (Co ráda děláš ve volném čase?) Giulia: Mi piace leggere, fare passeggiate e cucinare. (Ráda čtu, chodím na procházky a vařím.)

Luca: Hai animali domestici? (Máš domácí zvířata?) Giulia: Sì, ho un cane. Si chiama Max. (Ano, mám psa. Jmenuje se Max.)

Luca: Dove ti piacerebbe viaggiare? (Kam by sis ráda chtěla vycestovat?) Giulia: Mi piacerebbe visitare Parigi e Tokyo. (Ráda bych navštívila Paříž a Tokio.)

Luca: È stato bello chiacchierare con te. (Bylo hezké si s tebou popovídat.) Giulia: Sì, è stato un piacere. (Ano, bylo to potěšení.)

 

Slovníček 100 nejpoužívanějších slov v italštině:

  1. e (a)
  2. che (co)
  3. il (ten)
  4. di (z, o)
  5. la (ta)
  6. un (jeden)
  7. in (v)
  8. a (na)
  9. essere (být)
  10. avere (mít)
  11. io (já)
  12. tu (ty)
  13. lui (on)
  14. lei (ona)
  15. noi (my)
  16. voi (vy)
  17. loro (oni/ony)
  18. questo (tento)
  19. qui (zde)
  20. ma (ale)
  21. perché (proč)
  22. come (jak)
  23. dove (kde)
  24. chi (kdo)
  25. fare (dělat)
  26. dire (říkat)
  27. potere (moci)
  28. volere (chtít)
  29. dovere (muset)
  30. vedere (vidět)
  31. sapere (vědět)
  32. mettere (dát, položit)
  33. uscire (jít ven)
  34. andare (jít)
  35. venire (přijít)
  36. prendere (vzít)
  37. lasciare (nechat)
  38. stare (být, zůstat)
  39. sentire (cítit)
  40. parlare (mluvit)
  41. pensare (myslet)
  42. mangiare (jíst)
  43. bere (pít)
  44. dormire (spát)
  45. vedere (vidět)
  46. potere (moci)
  47. volere (chtít)
  48. dovere (muset)
  49. potere (moci)
  50. grande (velký)
  51. piccolo (malý)
  52. nuovo (nový)
  53. vecchio (starý)
  54. bello (krásný)
  55. brutto (ošklivý)
  56. buono (dobrý)
  57. cattivo (zlý)
  58. giovane (mladý)
  59. vecchio (starý)
  60. lungo (dlouhý)
  61. breve (krátký)
  62. poco (málo)
  63. molto (mnoho)
  64. altro (jiný)
  65. stesso (stejný)
  66. altro (jiný)
  67. proprio (vlastní)
  68. suo (jeho, její, jejich)
  69. mio (můj)
  70. tuo (tvůj)
  71. nostro (náš)
  72. vostro (vaš)
  73. loro (jejich)
  74. qua (sem)
  75. lì (tam)
  76. ora (teď)
  77. prima (první)
  78. dopo (po)
  79. sempre (vždy)
  80. mai (nikdy)
  81. molto (velmi)
  82. poco (trochu)
  83. troppo (příliš)
  84. tanto (mnoho)
  85. così (tak)
  86. bene (dobře)
  87. male (špatně)
  88. ancora (ještě)
  89. già (již)
  90. forse (možná)
  91. certo (určitě)
  92. oggi (dnes)
  93. ieri (včera)
  94. domani (zítra)
  95. adesso (teď)
  96. qui (tady)
  97. là (tam)
  98. sempre (vždy)
  99. spesso (často)
  100. raramente (zřídka)

Same category

  • Baltské jazyky JAZYKY Bůh dal zuby; bůh dá chleba Lotyšsky Dievs deva zobus; Dievs dos maizi Litevsky Dievas dave dantis; Dievas duos duonos Latinsky Deus dedit dentes; Deus dabit panem Sanskrt Devas adahat datas; Devas dat dhanas Tyto jazyky, jimiž se mluví na východ od Baltského moře, představují jedinečnou směs historických a kulturních vlivů. V tomto článku se…
  • Albánština JAZYKY Výslovnost tam, kde je odlišná: -y se čte jako německé ü  -x se čte jako dz-xh se čte jako dž-gj se čte jako ď nebo měkké dž-ç se čte jako č-q se čte jako ť nebo měkké č-ë se jako anglické ə ve slově Japan (dʒəˈpæn)-sh se čte jako š-zh se čte jako ž-dh se čte…
  • Litevština Estonsko, Lotyšsko, Litva, Balt Litevsky Česky Sveiki! Ahoj! Labas rytas! Dobré ráno! Labas diena! Dobrý den! Labas vakaras! Dobrý večer! Labas naktis! Dobrou noc! Ačiū! Děkuji! Prašau! Prosím! Taip Ano Ne Ne Aš esu ... Jsem ... Kur ... yra? Kde je ... ? Kaip ... patekti? Jak se dostat do ... ? Prašau, parodykite man ... Prosím, ukažte…
  • Italština NĚMČINA Ahoj! / Dobrý den! Jmenuji se … Sbohem! / Ahoj! Ano ne Dík! / Prosím! Zdola nahoru! Rád bych … Jaké náklady…? Prosím zaplať! Nemluvím … Kde je letiště? Kde je vlakové nádraží? 1, 2, 3 … Ciao! / Buon giorno! Mi chiamo … Ciao! / Arrivederci! si / no Grazie! / Prego (Di niente)!…
  • Ukrajinština - základy BY-UA-RU Pro ty, kdo se už učili rusky (nebo ruské písmo), má čtení ukrajinské cyrilice několik odlišností. Je některé znaky se čtou jinak a některé jsou vůbec navíc. г - čte se v zásadě jako české h (rusky jako g). On vlastně celý ruský jih (a Ukrajina) g neznají mají místo něj vějíř zvuků od českého h po jakési…
  • Překlady CZECH for foreigners, ЧЕШСКИЙ, CZESKI, TSCHECHISCH xxxxxxxxxxxxx   Ruština (samostatná prezentace)- jsem absolvent oboru Ruský jazyk a literatura Polština (samostatná prezentace) - studoval jsem při studiu a stále zdokonaluji kontaktem s polským světem. To platí i pro ruštinu. Pracuji i s angličtinou a němčinou. Titulkování, práce s texty téměř jakéhokoli jazyka. Neváhejte mě kontaktovat na libore@gmail.com. Ceny Z cizího jazyka do…
  • Ruština – azbuka JAZYKY Azbuka Česky Azbuka Česky Azbuka Česky     а a к k ч č б b л l ш š в v м m щ šč (přesněji dlouhé měkké š) г g н n д d о o ъ mezi souhláskou a samohláskou  (např. съезд) působí, že samohláska se čte tvrdě + j (sjezd) е e…
  • Lužická srbština JAZYKY Lužická srbština je slovanský jazyk, který se hovoří v Lužici: viz mapa, což je zhruba území na sever od Šluknovského výběžku. Severní Lužici kolem Chóśebuzi (Cottbus) se říká Dolní (kvůli rovinatosti), a té jižní kolem Budyšína (Bautzen) Horní (reliéf je lehce zvlněný). Lužice (Lausitz) se nachází ve dvou německých spolkových státech, Braniborsku na severu a…
  • Palestinská arabština JAZYKY Dva lidé se setkají na ulici v Ramalláhu. Palestinec, který se učí česky, a Ceska, která se učí arabsky. مرحبا (marhaba) - dobrý den كيف حالك؟ (kayfa haluka) - jak se máš? أنا بخير، شكرا لك (ana bi kheir, shukran lak) - jsem v pořádku, děkuji أنا بخير أيضا (ana bi kheir aydan) - taky…
  • Belarusian minority in Poland - identity and language  ENGLISH   The Belarusian minority in Poland (47,000 people according to the Polish 2011 census) inhabits mostly the historical region of Podlasie. This name does not completely match to the borders of the Podlaskie Voivodeship, created in 1999 after the administrative reform. The word Podlasie (and its derivatives) will occur frequently in our text as a…
  • Rumunština - limba română JAZYKY Petr: Bună ziua! (Dobrý den!) Ana: Bună ziua! (Dobrý den!) Petr: Cum te numești? (Jak se jmenuješ?) Ana: Mă numesc Ana. (Jmenuji se Ana.) Petr: Și eu mă numesc Petru. (A já se jmenuji Petr.) Ana: De unde ești? (Odkud jsi?) Petr: Sunt din Cehia. (Jsem z Česka.) Ana: Și tu? (A ty?) Petr: Sunt…
  • Švédština JAZYKY ŠVÉDŠTINA – ZÁKLADNÍ INFO, VÝSLOVNOST A SLOVÍČKA Švédština se řadí mezi severogermánské jazyky. Co se týče obtížnosti, patří mezi ty lehčí. Stejně jako ostatní skandinávské jazyky, i tento vznikl ze staré severštiny. To znamená, že je si velmi podobný s jazyky, jako jsou například norština a dánština. Švédština, kterou dnes používá většina švédských obyvatel, vznikla v 19.…
  • Latina JAZYKY Muž A: Salve, amice! Quomodo te habes? (Ahoj, příteli! Jak se máš?) Muž B: Salve! Bene me habeo, gratias ago. (Ahoj! Mám se dobře, díky.) Muž A: Quid te ad Romam duxit? (Co tě přivedlo do Říma?) Muž B: Veni Romam ut historiam et culturam antiquam exploro. (Přišel jsem do Říma, abych prozkoumal starověkou historii…
  • Rumunština JAZYKY   Základní fráze v rumunštině: Bună ziua! (Dobrý den!) - ă je temný, nejasný zvuk, jako třeba v první slabice ang. Japan Mulțumesc (Děkuji) - ț se čte jako c Te rog (Prosím tě) Nu înțeleg (Nerozumím) - î je tvrdé, výslovností podobné polskému, ruskému, ukrajinskému y Unde este...? (Kde je...? ) - e na…
  • slovinština JAZYKY Slovinština je úředním jazykem Slovinska. Mluví jí asi 2,6 miliony lidí. 1. Dobro jutro! - Ahoj! 2. Kako si? - Jak se máš? 3. Kako se imate? - Jak se máte? 4. Lep pozdrav! - Ahoj! 5. Dober večer! - Dobrý večer! 6. Nasvidenje! - Nashledanou! 7. Kako je? - Jak to jde? 8. Kako…
  • S Malťany na pláži JAZYKY 1: Il-bajja hija direttament quddiem l-albergo. Għandek biss tgħaddi mill-straġn u int hemm. (Pláž je přímo před hotelem. Musíš jen přejít silnici a jsi tam.) 2: Perfett! U kemm hija distanza bejn il-baħar u l-bajja? (Skvělé! A jak je daleko moře od pláže?) 1: Il-baħar huwa qrib ħafna, biss żewġ passi mill-ramel. (Moře je velmi…
  • Běloruština JAZYKY Běloruština je na první pohled trochu nesrozumitelná, protože nemá archaický pravopis jako ruština. Přesto se vyslovuje dost podobně, ovšem přiznává se ke všemu ákání (tzn. výslovnosti o jako a) a dzekání (ď přechází v měkké dz, a ť v měkké c). Toto dzekání se v ruštině nezapisuje, ale v běloruštině ano, jako třeba i polštině.…
  • Bahasa Melayu JAZYKY Bahasa Indonesia a Bahasa Melayu jsou dva termíny, které se často používají jako synonyma, ale existují mezi nimi určité odlišnosti. Celkově lze říci, že Bahasa Indonesia je jakýmsi standardem malajského jazyka v Indonésii, zatímco Bahasa Melayu zahrnuje různé dialekty a je oficiálním jazykem v několika zemích jihovýchodní Asie. **Bahasa Indonesia:** - Bahasa Indonesia je národním…
  • Lotyština - latviešu valoda JAZYKY     Lotyšsky Česky Sveiki! Ahoj! Labrīt! Dobré ráno! Labdien! Dobrý den! Labvakar! Dobrý večer! Labnakt! Dobrou noc! Paldies! Děkuji! Lūdzu! Prosím! Jā Ano Nē Ne Es esmu ... Jsem ... Kur ... ir? Kde je ... ? Kā ... nokļūt? Jak se dostat do ... ? Lūdzu, parādiet man ... Prosím, ukažte mi ...…
  • Estonsko - český slovníček základních výrazů Estonsko, Lotyšsko, Litva, Balt   Jmenuji se ... (Minu nimi on …) Pan (Proua) Paní (Härra) Jak se jmenujete? (Kuidas on Teie nimi?) Ano. (Jah.) Ne. (Ei.) Prosím! (Palun!) Děkuji! (Tänan!) Ne, děkuji! (Tänan, ei!) Srdečně tě/vás vítám! (Tere tulemast!) Na shledanou! (Nägemiseni!) Všechno nejlepší! (Kõike head!)   Tere - Ahoj Tere hommikust - Dobré ráno Tere päevast -…

komentář