Czech language lessons – Czech for foreginers – Czech lessons Чешский язык для иностранцев с носителем

Poskićuju wšakorake přełožske słužby do čěšćiny a słowakšćiny.

• Techniske, prawniske, finančne, mediske a literarne teksty, kaž tež lokalizacija webstronow a softwary.
• Přełožowanje oficialnych dokumentow, wuskutkowanje wědomostnych nastawkow abo napisanje marketiskowych materialow.

Wučba češćiny (online)

Poskićuju individuelsku rěčnu wučbu škěrowanu na waše osobne potrjeby.

• Warianty wučby:
  • Konwersacija a zakładny wobchad (za wšitkich, kiž chcedu čěsce bjez stracha rěčeć).
  • Profesionalna gramatika a kontrastiwne porunanje (wužiwanje bliskosći słowjanskich rěčow).
  • Flexibelne online-lekcije (přez Zoom, Skype, Google Meet).

Kontakt

Maće prašenja abo chceće njewobkedźbowanu oficielnu nabídku (cenowu kalkulaciju)? Hrodźće so na mje bjez wahańka:

• E-mejl: libore@gmail.com
• Telefon / WhatsApp: +48 797 387 541

Hornolužickosrbsko-český slovníček

• absolwować (absolvovat, dokončit)
  
  • Kolokace: wuspěšnje absolwować, absolwować šulu / wukubłanje
    
  • Příklad věty:
    
    • Wón ma wotpohlad wše exameny wuspěšnje absolwować. – Má v úmyslu úspěšně absolvovat všechny zkoušky.
      
    • Po studiju wón kurs za rěče absolwowa. – Po studiu absolvoval jazykový kurz.
      
• adresa (adresa)
  
  • Kolokace: stajić adresu, njeporjedźena adresa
    
  • Příklad věty:
    
    • Prošu staj twoju adresu na tute łopjeno. – Prosím, napiš svou adresu na tento papír.
      
    • Hišće njewěm twoju nowu adresu. – Dosud neznám tvou novou adresu.
      
• aktiwnje (aktivně)
  
  • Kolokace: aktiwnje so wobdźěleć, aktiwnje dźěłać
    
  • Příklad věty:
    
    • Wona so aktiwnje wobdźěluje na zhromadnym dźěle. – Ona se aktivně podílí na společné práci.
      
    • Trjebamy ludźi, kiž aktiwnje pomahaja. – Potřebujeme lidi, kteří aktivně pomáhají.
      
• aktiwnosć (aktivita)
  
  • Kolokace: kulturna aktiwnosć, wulka aktiwnosć
    
  • Příklad věty:
    
    • Jich kulturna aktiwnosć je wulka a wuznamna. – Jejich kulturní aktivita je velká a významná.
      
    • Hódnotimy kóždu wuspěšnu aktiwnosć w sportu. – Oceňujeme každou úspěšnou aktivitu v sportu.
      
• aktualny (aktuální)
  
  • Kolokace: aktualna tema, aktualne powěsće
    
  • Příklad věty:
    
    • To je jara aktualna tema za cyłu wosadu. – To je velmi aktuální téma pro celou obec.
      
    • Słuchamy najaktualniše powěsće w rozhłosu. – Posloucháme nejaktuálnější zprávy v rozhlase.
      
• akutnje (akutně)
  
  • Kolokace: akutnje trjebać, akutny pad
    
  • Příklad věty:
    
    • Trjebamy akutnu pomoh v tutej situaciji. – Potřebujeme akutní pomoc v této situaci.
      
    • Pacient je akutnje chorosći stajeny. – Pacient je akutně nemocný.
      
• ale (ale, avšak)
  
  • Kolokace: chcyć, ale njemóć; mały, ale rjany
    
  • Příklad věty:
    
    • Chcył by wopytować, ale njama čas. – Chtěl by navštívit, ale nemá čas.
      
    • Dom je stary, ale jara rjany. – Dům je starý, ale velmi krásný.
      
• alternatiwa (alternativa)
  
  • Kolokace: nětko žanu alternatiwu nimamy, lěpša alternatiwa
    
  • Příklad věty:
    
    • Niamamy žanu drugu alternatiwu w tutej chwila. – Nemáme v tuto chvíli žádnou jinou alternatívu.
      
    • Tuta wólba je jenička alternatiwa. – Tato volba je jedinou alternativou.
      
• analiza (analiza)
  
  • Kolokace: dokładna analiza, analiza teksta
    
  • Příklad věty:
    
    • Dokładna analiza teksta nam wjele pomha. – Podrobná analýza textu nám hodně pomáhá.
      
    • Čekamy na wuslědki tuteje analizy. – Čekáme na výsledky této analýzy.
      
• analizować (analyzovat)
  
  • Kolokace: hłuboko analizować, analizować daty
    
  • Příklad věty:
    
    • Trjebamy hłuboko analizować tute daty. – Musíme tato data hluboce analyzovat.
      
    • Wědomostnicy wuchadźaja z toho, zo dyrbja problem wšěch stron analizować. – Vědci vycházejí z toho, že musejí analyzovat problém ze všech stran.
      
• anglisce (anglicky)
  
  • Kolokace: rěčeć anglisce, čitać anglisce
    
  • Příklad věty:
    
    • Wón rěči derje anglisce a němsce. – On mluví dobře anglicky a německy.
      
    • Tuta kniha je pisana anglisce. – Tato kniha je napsaná anglicky.
      
• angelski (anglický)
  
  • Kolokace: angelska rěč, angelski zwjazk
    
  • Příklad věty:
    
    • Čita roman w angelskej rěči. – Čte román v anglickém jazyce.
      
    • Angelske turistojo wopytuju našu wjesku. – Angličtí turisté navštěvují naši vesnici.
      
• aparat (aparat, přístroj)
  
  • Kolokace: techniski aparat, domjacy aparat
    
  • Příklad věty:
    
    • Tute wšivanje njeje z tutym aparatom móžno. – Tohle šití není s tímto přístrojem možné.
      
    • Aparat hižo njedźěła tak derje kaž prjedy. – Přístroj už nepracuje tak dobře jako dříve.
      
• apryl (duben)
  
  • Kolokace: w aprylu, spočatk apryla
    
  • Příklad věty:
    
    • W aprylu so wjele zežiwjenja w přirodźe namaka. – V dubnu se v přírodě nachází spousta života.
      
    • Naš přiwuzny narodźi so w aprylu. – Náš příbuzný se narodil v dubnu.
      
• architektura (architektura)
  
  • Kolokace: stara architektura, měšćanska architektura
    
  • Příklad věty:
    
    • Stara architektura w Budyšinje je wjesela. – Stará architektura v Budyšíně je malebná / zajímavá.
      
    • Studuje historisku architekturu. – Studuje historickou architekturu.
      
• archiw (archiv)
  
  • Kolokace: serbski archiw, měšćanski archiw
    
  • Příklad věty:
    
    • Historiske dokumenty su w serbskim archiwje. – Historické dokumenty jsou v lužickosrbském archivu.
      
    • Pytał w archiwje stare zapiski. – Hledal v archivu staré zápisy.
      
• astronomija (astronomie)
  
  • Kolokace: studium astronomije, wědomostna astronomija
    
  • Příklad věty:
    
    • Astronomie wuči nas wo hwězdach a vesmirkach. – Astronomie nás učí o hvězdách a vesmíru.
      
    • Interesuje so za astronomiju wot młodosće. – Zajímá se o astronomii od mládí.
      
• atom (atom)
  
  • Kolokace: atomowe jadro, wuhlikowy atom
    
  • Příklad věty:
    
    • Atom wobsteji z jadra a elektronoweje wobalki. – Atom se skládá z jádra a elektronového obalu.
      
    • Włós čłowjeka je něhdźe 1 milion wuhlikových atomow šěroki. – Lidský vlas je široký asi 1 milion uhlíkových atomů.
      
• atmosfera (atmosfera)
  
  • Kolokace: rjana atmosfera, płaćiwa atmosfera
    
  • Příklad věty:
    
    • Atmosfera na zhromadźenju bě rjana a přijomna. – Atmosféra na shromáždění byla krásná a příjemná.
      
    • Zemjowa atmosfera škita planetu. – Zemská atmosféra chrání planetu.
      
• awtobus (autobus)
  
  • Kolokace: jěć z awtobusom, awtobusowa zastanišćo
    
  • Příklad věty:
    
    • Dźědźimy z awtobusom do susodneho města. – Jedeme autobusem do sousedního města.
      
    • Awtobus hižo wotjědźe z dwórnišća. – Autobus už odjel z nádraží.
      

1. bać so (bát se)
   
   • Kolokace.: bać so před něčim – bát se něčeho; njebać so – nebát se
     
   • Příklad věty: Dźěćo so njetrěba hrodźe bać. – Dítě se nemusí ničeho bát.
     
2. bałon (balon, míč)
   
   • Kolokace.: hrać z bałonom – hrát si s míčem; czerwjeny bałon – červený balon
     
   • Příklad věty: Młodzi hrajachu z bałonom na łuce. – Mladí hráli s míčem na louce.
     
3. barba (barva)
   
   • Kolokace.: živa barba – živá barva; pisaŕska barba – malířská barva
     
   • Příklad věty: Tuta barba njedźerži wjele lět. – Tato barva nevydrží mnoho let.
     
4. bazna (nádrž, bazén)
   
   • Kolokace.: wwodna bazna – vodní nádrž; płuwacska bazna – plavecký bazén
     
   • Příklad věty: W lěću rad wopytuju płuwacsku baznu. – V létě rád navštěvuji plavecký bazén.
     
5. běhać (běhat)
   
   • Kolokace.: spěšnje běhać – rychle běhat; běhać po lěsu – běhat po lese
     
   • Příklad věty: Pósłanc běha spěšnje do města. – Posel běží rychle do města.
     
6. bělmo (bělmo, bílkovina)
   
   • Kolokace.: jajowe bělmo – vaječný bílek
     
   • Příklad věty: Trjebamy jenož jajowe bělmo za to tuteje jědźe. – Potřebujeme k tomuto jídlu pouze vaječný bílek.
     
7. bérna (brambora, brambor)
   
   • Kolokace.: běrny k jědźi – brambory k jídlu; tołčene běrny – bramborová kaše; samobělene běrny – brambory ve slupce
     
   • Příklad věty: Běrny k jědźi su dźensa derje wariłe. – Brambory k jídlu se dnes dobře uvařily.
     
8. bjez (bez – předložka)
   
   • Kolokace.: bjez časa – bez času; bjez wudawka – bez výdaje
     
   • Příklad věty: Wón přińdźe domoj bjez wšěch wěcow. – On přišel domů bez všech věcí.
     
9. bjezbožny (bezbožný)
   
   • Kolokace.: bjezbožne skutki – bezbožné skutky
     
   • Příklad věty: Tuta rěč zapowěda bjezbožne činby. – Tato řeč zakazuje bezbožné činy.
     
10. blida (stůl)
    
    • Kolokace.: drjewjana blida – dřevěný stůl; jedźerna blida – jídelní stůl
      
    • Příklad věty: Młodzi sedźa wokoło blidy a hromadźe jědźa. – Mladí sedí kolem stolu a společně jedí.
      
11. blidar (stolař)
    
    • Kolokace.: hłowny blidar – hlavní stolař; blidarja měć – mít stolaře
      
    • Příklad věty: Blidar wuhotowa nowe blido za naš dom. – Stolař připravil nový stůl pro náš dům.
      
12. blisko (blízko)
    
    • Kolokace.: blisko wsy – blízko vesnice; blisko wodźe – blízko vody
      
    • Příklad věty: Naš dom staji blisko stareho lěsa. – Náš dům stojí blízko starého lesa.
      
13. bnyć (blýskat se)
    
    • Kolokace.: bny a hrmi – blýská se a hřmí
      
    • Příklad věty: Hdyž njebjo bny, přichadźa hrózny dešć. – Když se na nebi blýská, přichází hrozný déšť.
      
14. bóle (více, stále více)
    
    • Kolokace.: předco bóle a bóle – stále více a více; hišće bóle – ještě více
      
    • Příklad věty: Předco bóle a bóle ludźi wopytuja serbske wjeski. – Stále více lidí navštěvuje lužickosrbské vesnice.
      
15. bohać (bohatnout)
    
    • Kolokace.: bahać wědomosć – obohacovat vědomosti
      
    • Příklad věty: Z knihami móžeš swoje duchowne swět bohać. – S knihami můžeš obohacovat svůj duchovní svět.
      
16. bohaty (bohatý)
    
    • Kolokace.: bohaty wobrat – bohatý obrat; bohate lěto – úrodný rok
      
    • Příklad věty: Wón měješe bohaty žiwny běh. – On měl bohatý životní osud.
      
17. bohišćo (bojiště)
    
    • Kolokace.: byrgarske bohišćo – bojiště občanské válki
      
    • Příklad věty: Wjele wojakow wostaji swoje žiwjenje na bohišću. – Mnoho vojáků zanechalo svůj život na bojišti.
      
18. boža ruka (boží ruka)
    
    • Kolokace.: pod božej ruku – pod boží rukou
      
    • Příklad věty: Wona wěra staji so do božeje ruki. – Ona víra se svěřuje do boží ruky.
      
19. bratr (bratr)
    
    • Kolokace.: starši bratr – starší bratr; młody bratr – mladší bratr
      
    • Příklad věty: Mój bratr dźěła w Lipsku jako wučer. – Můj bratr pracuje v Lipsku jako učitel.
      
20. bristwo (lýtko)
    
    • Kolokace.: jemu so bristwo spina – táhne ho v lýtku; bolace bristwo – bolavé lýtko
      
    • Příklad věty: Po běhanju w tutym měsće jeho bristwo spina. – Po běhání v tomto městě ho pne v lýtku.
      
21. brotwica (klobása)
    
    • Kolokace.: wuwarić brotwicu – uvařit klobásu; domaca brotwica – domácí klobása
      
    • Příklad věty: Na wiki kupichu swěžu brotwicu. – Na trhu koupili čerstvou klobásu.
      
22. brunic (hnědé uhlí / bridlice)
    
    • Kolokace.: brunicowy wobłuk – hnědouhelná pánev
      
    • Příklad věty: Dolna Łužica je znata za dobywanje brunica. – Dolní Lužice je známa těžbou hnědého uhlí.
      
23. brustwo (sedláctví, selský stav)
    
    • Kolokace.: staw burstwa – selský stav; tradiciske burstwo – tradiční sedláctví
      
    • Příklad věty: Burstwo měješe w historiskim času wažnu rólu w Łužicy. – Selský stav měl v historické době v Lužici důležitou roli.
      
24. brut (nevěsta)
    
    • Kolokace.: mloda brut – mladá nevěsta
      
    • Příklad věty: Brut a kwasnik w tutym kwasu rjanje rubichu. – Nevěsta a ženich na této svatbě krásně tančili.
      
25. budźić (budit)
    
    • Kolokace.: budźić dźěći – budit děti; dźěćo budźić – probudit dítě
      
    • Příklad věty: Mać wotrěznje dźěći wutrobnje budźi rano. – Matka děti ráno srdečně budí.
      
26. burski (selský, sedlácký)
    
    • Kolokace.: burski dom – selský dům; burske piwo – selské pivo
      
    • Příklad věty: Wón wobydli starši burski dom w dolinje. – On obývá starší selský dům v údolí.
      
27. burowstwo (sedláctví, farmaření)
    
    • Kolokace.: wulke burowstwo – velké hospodářství
      
    • Příklad věty: Burowstwo je wjele dźěła přez cyłe lěto. – Sedláctví představuje spoustu práce po celý rok.
      
28. być (být)
    
    • Kolokace.: być doma – být doma; być chory – být nemocný
      
    • Příklad věty: Dźensa chce wón cyły dźeń doma być. – Dnes chce být celý den doma.
      
29. byrgarski (občanský, měšťanský)
    
    • Kolokace.: byrgarska wójna – občanská válka; byrgarske prawa – občanská práva
      
    • Příklad věty: Byrgarska wójna ma hrózne sćěhi za ludźi. – Občanská válka má pro lidi hrozné následky.
      

• cunjosć / cunjota – jemnost, křehkost, něžná povaha
• cuzba – cizina
• cyle – zcela, úplně
• debić – zdobit, okrašlovat
• dobroćiny – prokazující dobrodiní, dobrotivý
• dobyćer pokala – vítěz poháru
• domizniski – vlastenecký, domácí, domovský
• dopóznaće – poznání, vědecký dosah, vědomí, porozumění
• doprědkarski – pokrokový, progresivní
• dotal – dosud, doposud
• dwójce – dvakrát, dvojnásobně
• dźě – přece, však, inu
• dźěławy – pracovitý, činný, dělný, zaměstnanec
• etat – etát, státní rozpočet, finance
• gesta – gesto
• hač – než, pokud, zda, až do
• hłójčkować – hlavičkovat
• hłójčkowanje – hlavičkování
• hódnotny – hodnotný, cenný, důležitý
• holca – dívka, děvče
• holičo – dívka, děvče
• hižo – už
• hospoza – hospodyně, hostitelka, paní domu
• hwizdźel – holenní kost

chodojta – čarodejnice
chodojty palenje – pálení čarodejnic – Hexenbrennen

Chodojty njejsu jenoz w Serbach. – Chodojty nejsou jen v Lužici.

Kóžde lěto 30. apryla wotměwa so Hodźijske chodojty palenje, kotrež hižo wjacore lěta młodźina organizuje. – Každý rok se 30. dubna koná Hodźijské pálení čarodejnic, které už několik let organizuje mládež.

• jednanje – zprostředkování, jednání, smír, smíření, čin, dějství
• jenož – jen, pouze
• jón – jej, ho
• jónu – jednou
• kłok – šíp
• komdźenje / zakomdźenje / zapozdźenje – zpoždění
• kopački – kopačky
• korčma – hospoda, restaurace, hostinec, krčma
• kroma – kraj, kroužka, okraj, hrana, ráz
• kruty – tvrdý, pevný, přísný, surový
• kwas – kvas, svatba, hostina
• lěta – léta, roky
• lětadlo – letadlo
• lětadłonošak – letadlová loď
• lětadłowobaranski – protiletadlový
• lětadłowy – letadlový
• lětak – leták
• lětanišćo – letiště
• lětanišćowy – letištní
• lětar – pilot, letec
• lětarka – pilotka, letkyně
• lětarski – pilotní
• lětarstwo – letectví
• lětać – létat
• lětawka – česno (v úlu)
• lěto – rok
• lětoličba – letopočet, letopočtová čísla
• Lětoń – Litten (místní jméno)
• Lětonjan – obyvatel Littenu
• Lětonjanka – rodačka z Littenu
• Lětonjanski – littenský
• lětopis – letopis, ročenka
• lóštny – uspokojující, přinášející radost
• mandželski – manželský, manžel, choť
• mẽstnosć – místo, prostor
• mjenje – méně
• Michael Ballack – naš Michał
• nacholnik – vedoucí tabulky, lídr tabulky
• nadběhowar – útočník
• nahladny – vzhledný, pohledný, úctyhodný
• naležnosć – záležitost, naléhavost, zájem
• naraz – ráz (kláves), najednou, naráz, vzápětí
• nastajenje – postavení, sestavení, nastavení, politický postoj
• nastup – nástup, začátek
• nastawk – článek, stať, slohová práce, úvodník
• nałožk – zvyk, obyčej
• narć – nárt
• narunać – nahradit, zastoupit, odškodnit
• nawjedować – vést, vůdcovat, instruovat
• nimohra – ofsajd, mimo hru
• pisany – napsaný, pestrý, barevný
• płat – plátno, sukno
• podawk – událost, příhoda
• podzady – vzadu, za
• pojednanje – spisek, pojednání, článek
• pokutny kop – pokutový kop, jedenáctka
• polěk / polěkowanje – podpora, podpora v rozjezdu
• pomazka – chléb s máslem, obložený chléb, milé překvapení, nález
• poprawom – vlastně, ve skutečnosti
• poprawny – řádný, správný, oprávněný
• potwjerdźować – potvrzovat, upevňovat
• powěsć – zpráva, oznámení, sdělení, pověst
• powšitkowny – obecný, všeobecný
• pódlanski – vedlejší, sousední
• po – za, po, podél, podle
• pospiš / spěch – spěch, rychlost, chvat
• potola – přece, avšak, nicméně
• prawje – správně, řádně, náležitě, bezchybně, věrně
• prjedawši – dřívější, předchozí
• přeco – vždy, stále
• přecowłóžny – stále vlhký
• přecozeleny – stálezelený
• přesadźować – přesazovat, prosazovat
• přesah – přesah, převýšení, zneužití
• připadnje – případně, zhruba
• přinošk – příspěvek, dar, vklad, podíl
• připóznaty – uznávaný, uznaný
• přispomnenje – připomínka, poznámka, replika
• připołožić – přiložit, doplnit, dodat
• připołoženy – přiložený
• přisadźić – přidat, pozbýt, ztratit
• přisporjeć / přisporjować – rozmnožovat, zvětšovat
• přiswojić sej – osvojit si, přisvojit si
• ratarstwo – zemědělství
• reja – tanec, rej
• rjadowanje – uspořádání, řazení
• rjadować – řadit, uspořádat, třídit
• rozdźěl – rozdíl
• rozdźěladło – dělítko, rozdělovač
• rozdźělernja – rozdělovna, výdejna
• rozdźěleć / rozdźělić – rozdělit
• rozdźělnosć – rozdílnost, rozdíl, dělitelnost
• rozdźělny – rozdílný, různorodý, dělitelný
• rozdźělowar – rozdělovač
• rozdźělować – rozdělovat
• rozestajenje – rozestavení, vysvětlení, vyrovnání
• rozestajeć / rozestajać – rozestavovat, vykládat, přít se, vypořádat se
• rozprawa – zpráva, pojednání, jednání
• rozkćěw – kvetení, rozkvět
• row – hrob, hrobka
• rubiško – šátek, kopretina, kapesník, velké áčko / zdroj rozhořčení
• rubježnistwo – loupě, loupežnictví
• rukaw – rukáv
• samo – sám
• scyła – zcela, naprosto, vůbec
• SJ (Sportowa jednotka) – TJ (Tělovýchovná jednotka)
• skaza – zkáza, zničení, poškození, zkažení
• skazanka – objednávka
• skazanski – objednávkový
• skazać – objednat, přikázat, poručit
• skónčnje – konečně, nakonec
• slěd – stopa, řada, posloupnost, následek, důsledek
• slać – posílat, stlat, podestýlat
• sobustaw – člen (organizace)
• sotrowča / sotrowka – neteř
• spokojny – spokojený, skromný, nenáročný
• sposrědkować – zprostředkovat
• spinanje – křeč
• spicy – spící
• spušćić – spustit, opustit, spolehnout se
• spytny / spytować – zkusit, vyzkoušet, pokusit se, zkoušet
• spytadło – zkušební kámen (Prüfstein)
• starši – starší, rodiče, představený
• staw – stav, povolání, člen (těla), kapitola
• statok – obydlí, usedlost
• stwórba – stvoření, příroda, tvor
• sudnistwo – soudnictví, soud
• suknja – sukně
• surow – zuřivost, zápal
• sylny – silný, mocný, vydatný
• šerjaty – strašidelný, nahánějící hrůzu
• škit – obrana
• škitar – obránce
• tójšto – nemálo, dost
• tola – ale, avšak, přece
• towarstwstwo – spolek, sdružení, společnost
• tu – zde, tady
• tutón – tento, právě tento
• tykać – strkat, píchat, týkat se, tykat si
• wědźe – vědění, znalost, věda
• wědomje – vědomí, povědomí, vědomě
• wěcownosć – věcnost, konkrétnost
• wěrowanje – oddavky, sňatek
• wěsće – jistě, určitě, bezpečně
• wěsty – jistý, určitý, spolehlivý
• wězo – ovšem, zajisté, samozřejmě
• wiki – trh, týdenní trh, tržiště
• wikowar – obchodník, prodejce
• winowc – vinná réva
• wobkuzłać – okouzlit, očarovat
• wobsydstwo – vlastnictví, majetek
• wobstatk – zásoba, fond, naličnost, obsah
• wone – ony
• wosebity – zvláštní, speciální, mimořádný
• wosebje – zvláště, obzvláště, zejména
• wótčinski – otcovský, vlastenecký
• wotpohladny – předem zamýšlený, úmyslný
• wotběh – průběh, uběhnutí
• wotběhać – obíhat, uběhnout si nohy
• wotběhnyć – utéci
• wotkazanje – odkaz, legát, svaté přijímání
• wotkop – odkop
• wotpowědny – patřičný, odpovídající
• wosebite pytanje – rozšířené vyhledávání
• wuhlad – výhled, vyhlídka
• wuhladać – spatřit, uvidět, zahlédnout
• wuhotowanje – vybavení, výstroj, výbava, výzdoba
• wučer – učitel, pedagog
• wuměłstvo – umění
• wuměnk – výměnek (penze)
• wumjetować / wumjetać – vyhazovat, vyčítat
• wunošk – výnos, výsledek
• wuporjedźić / wuporjedźować – opravit, spravit, korigovat
• wuswětlić / wuswětłować – osvětlit, vysvětlit, objasnit
• wuwučowanski – vyučovací
• wuzběhnyć / wuzběhować – vyzdvihnout, vyzvednout, zdůraznit, vynesení do nebes
• wuzběhak – zvedák
• wuwědomjenje – uvědomění si
• wuznaće – vyznání, doznání, přiznání
• wutykać – nacpat, vycpat, vystrčit, vytknout
• wšako – ostatně, konec konců
• wšelaki – různý, rozličný, rozmanitý
• zažny – časný, brzký
• zadźěwać – bránit, zadržovat, předcházet
• zakop – výkop
• zahinyć / zahinować – zahynout, zchátrat
• zamóžnosć – schopnost, majetnost
• zanošować – založit někam špatně, ztratit, začít píseň
• zańdźeny – minulý, zašlý
• zańdźenosć – minulost
• zaprajić / zaprajeć – oslovit, vymluvit, zapřít, přimluvit se
• zapopadnyć – uchopit, pochopit, zachvátit
• zapřijeć / zapřijeće – pojmout, pochopit, zahrnout, zapojení, pojem
• zapołožić / zapołožować – založit, ztratit, podat protest
• zarjad – úřad, správa
• zaryčeć – promluvit, zastoupit slovem
• zawodny – úvodní, vstupní, závodní
• zawdawaj – podávat, podnášet
• zawujedać so – vymluvit se, ospravedlnit se
• zdaće – zdání, mínění, dojem, pojem
• zdruha – za druhé
• zemjanstwo – šlechta, dvanáctvo
• znajmjeńša – přinejmenším, alespoň
• znapřećiwić – namítnout, vzepřít se
• woznam – význam, smysl
• woznamjenić / woznamjenjeć – označit, znamenat
• woznamjenjenje – označení
• zrunany – srovnaný, rovný, vyrovnaný
• zwjeselić so – radovat se
• zwrěšć – úpadek, krach, bankrot
• zwuraznić – vyjádřit, zdůraznit
• zynk – zvuk, tón, ohlas

Území kde dnes žijí Lužičtí Srbové. Autoři mapky: Wolfgang Kotissek; Julian Nitzsche|foto:GNU General Public License, verze 1.2, Creative Commons licence 2.0 Německo

Lužičtí Srbové přišli do střední Evropy podobně jako ostatní Slované někdy v 6. století jako mohutná vlna polabských a pobaltských Slovanů, kteří obývali zhruba území východního Německa. Vlivem germanizace zbyly z jejich kultury jen archeologické nálezy a místní názvy, jako je třeba Glowe, Sellin, Zempin, Granitz. Lužičtí Srbové jediní přetrvali dodnes. Říká se, že svoji roli tu sehrála ochota přijmout křesťanství.

Sen o české Lužici (přednáška v libereckém knihkupectví Fryč)

Přednáška v libereckém knihkupectví Fryč, které už podobně hostilo například Stanislava Komárka, Tomáše Klvaňu, Kamila Filu nebo Pavla Kosatíka.

Dozvíme se, proč je Horní Lužice na mapě dole, kde vůbec obě Lužice leží, a kdo Lužičtí Srbové jsou?

Je jim blíže Praha než Berlín?

Co jim dalo soužití s Čechy v jednom státě?

Čím Čechům mohou být zavázáni Slováci?

O tom, proč nebyla Lužice připojena k ČSR. (Nebylo pravým důvodem, že to prostě bylo nereálné, a nikoli kvůli vojenské neuhajitelnosti?)

Na začátku zazní dokonce lužická srbština.

Promluvili členové předsednictva Společnosti přátel Lužice: novinář, dramaturg, redaktor České televize Ondřej Šrámek a novinář a redaktor Národního divadla Lukáš Novosad.
https://vltava.rozhlas.cz/ondrej-sramek-lukas-novosad-tri-sta-let-spolecne-historie-z-narodni-pameti-6482811

www.luzice.cz

TRANSLATE with x

English

Arabic	Hebrew	Polish
Bulgarian	Hindi	Portuguese
Catalan	Hmong Daw	Romanian
Chinese Simplified	Hungarian	Russian
Chinese Traditional	Indonesian	Slovak
Czech	Italian	Slovenian
Danish	Japanese	Spanish
Dutch	Klingon	Swedish
English	Korean	Thai
Estonian	Latvian	Turkish
Finnish	Lithuanian	Ukrainian
French	Malay	Urdu
German	Maltese	Vietnamese
Greek	Norwegian	Welsh
Haitian Creole	Persian

var LanguageMenu; var LanguageMenu_keys=[„ar“,“bg“,“ca“,“zh-CHS“,“zh-CHT“,“cs“,“da“,“nl“,“en“,“et“,“fi“,“fr“,“de“,“el“,“ht“,“he“,“hi“,“mww“,“hu“,“id“,“it“,“ja“,“tlh“,“ko“,“lv“,“lt“,“ms“,“mt“,“no“,“fa“,“pl“,“pt“,“ro“,“ru“,“sk“,“sl“,“es“,“sv“,“th“,“tr“,“uk“,“ur“,“vi“,“cy“]; var LanguageMenu_values=[„Arabic“,“Bulgarian“,“Catalan“,“Chinese Simplified“,“Chinese Traditional“,“Czech“,“Danish“,“Dutch“,“English“,“Estonian“,“Finnish“,“French“,“German“,“Greek“,“Haitian Creole“,“Hebrew“,“Hindi“,“Hmong Daw“,“Hungarian“,“Indonesian“,“Italian“,“Japanese“,“Klingon“,“Korean“,“Latvian“,“Lithuanian“,“Malay“,“Maltese“,“Norwegian“,“Persian“,“Polish“,“Portuguese“,“Romanian“,“Russian“,“Slovak“,“Slovenian“,“Spanish“,“Swedish“,“Thai“,“Turkish“,“Ukrainian“,“Urdu“,“Vietnamese“,“Welsh“]; var LanguageMenu_callback=function(){ }; var LanguageMenu_popupid=’__LanguageMenu_popup‘;

TRANSLATE with

COPY THE URL BELOW

<!–a id=“TwitterLink“ title=“Share on Twitter“> </a–>

Back

EMBED THE SNIPPET BELOW IN YOUR SITE

Enable collaborative features and customize widget: Bing Webmaster Portal

Back

var intervalId = setInterval(function () { if (MtPopUpList) { LanguageMenu = new MtPopUpList(); var langMenu = document.getElementById(LanguageMenu_popupid); var origLangDiv = document.createElement(„div“); origLangDiv.id = „OriginalLanguageDiv“; origLangDiv.innerHTML = „ORIGINAL: „; langMenu.appendChild(origLangDiv); LanguageMenu.Init(‚LanguageMenu‘, LanguageMenu_keys, LanguageMenu_values, LanguageMenu_callback, LanguageMenu_popupid); window[„LanguageMenu“] = LanguageMenu; clearInterval(intervalId); } }, 1);

Lekcička lužické srbštiny pro Čechy: Velikonoce (Jutry)

Podívejme se na krátký text v hornolužické srbštině (hornjoserbšćina) o Velikonocích a rozeberme si jeho slovní zásobu, gramatiku a etymologii.

Jutry je w křesćanstwje swjedźeń zrowastaća Jězusa Chrystusa, kotryž je po Nowym zakonju jako syn Boži smjerć přewinył.

Český překlad:

Velikonoce jsou v křesťanství svátek zmrtvýchvstání Ježíše Krista, který podle Nového zákona jako syn Boží přemohl smrt.

Pojďme se podívat na jednotlivá slova a jejich souvislosti s češtinou a dalšími slovanskými jazyky:

• Jutry:
  • Význam: Velikonoce.
  • Etymologie: Praslovanské *ǫtro (jitro, ráno). V češtině máme slovo jitro, které původně označovalo ráno, ale v přeneseném smyslu se v některých kontextech (např. Velikonoční jitřní) vztahuje k Velikonocům. Srovnejte s dolnolužickým jatšy (Velikonoce), polským jutro (ráno), ruským утро (utro – ráno). Zajímavé je, že v lužické srbštině se původní význam „ráno“ posunul k označení celého svátku Velikonoc.
• je:
  • Význam: jsou (3. osoba množného čísla slovesa „být“).
  • Etymologie: Praslovanské *jьstь. V češtině jsou, v polštině są, v ruštině суть (sut‘).
• w:
  • Význam: v (předložka se 6. pádem).
  • Etymologie: Praslovanské *vъ. V češtině v, v polštině w, v ruštině в (v).
• křesćanstwje:
  • Význam: křesťanství (6. pád jednotného čísla).
  • Etymologie: Základem je slovo křesćan (křesťan), které pochází z latinského christianus. Přípona -stwo je slovanská a tvoří abstraktní podstatná jména (srovnej s českým křesťanství, polským chrześcijaństwo, ruským христианство (christijanstvo)). Koncovka -je značí 6. pád jednotného čísla.
• swjedźeń:
  • Význam: svátek.
  • Etymologie: Praslovanské *svętъ (svatý). V češtině svátek (původně malý svatý den), v polštině święto, v ruštině свято (svjato – svatý, svátek). Přípona -eń je typická pro lužickou srbštinu.
• zrowastaća:
  • Význam: zmrtvýchvstání (2. pád jednotného čísla).
  • Etymologie: Složenina ze z- (předpona značící směr zdola nahoru, srovnej s českým z-), *vъz-* (předpona značící vzhůru, srovnej s českým vz-), *rast- (růst, srovnej s českým růst) a přípony. Celkově tedy „vstát z mrtvých“. Koncovka -aća je typická pro 2. pád jednotného čísla podstatných jmen ženského rodu zakončených na -a.
• Jězusa Chrystusa:
  • Význam: Ježíše Krista (2. pád jednotného čísla).
  • Etymologie: Přepis z řeckého Iésous Christos (Ἰησοῦς Χριστός). Podobné tvary najdeme i v dalších slovanských jazycích (česky Ježíše Krista, polsky Jezusa Chrystusa, rusky Иисуса Христа – Iisusa Christa). Koncovka -a značí 2. pád jednotného čísla u jmen mužského rodu.
• kotryž:
  • Význam: který (zájmeno vztažné, rod mužský).
  • Etymologie: Praslovanské *kotъryjь. V češtině který, v polštině który, v ruštině который (kotoryj). Koncovka -ž je typická pro lužickou srbštinu v tomto tvaru.
• je: (znovu)
  • Význam: je (3. osoba jednotného čísla slovesa „být“).
  • Etymologie: Praslovanské *jestь. V češtině je, v polštině jest, v ruštině есть (jest‘).
• po:
  • Význam: podle (předložka se 3. a 6. pádem). Zde se 6. pádem zakonju.
  • Etymologie: Praslovanské *po. V češtině po, v polštině po, v ruštině по (po).
• Nowym zakonju:
  • Význam: Novém zákoně (6. pád jednotného čísla).
  • Etymologie: Nowy (nový) – praslovanské *novъ (srovnej s českým nový, polským nowy, ruským новый – novyj). zakon (zákon) – praslovanské *zakonъ (srovnej s českým zákon, polským zakon, ruským закон – zakon). Koncovka -ju značí 6. pád jednotného čísla u podstatných jmen mužského rodu zakončených na souhlásku po měkké souhlásce nebo j.
• jako:
  • Význam: jako.
  • Etymologie: Praslovanské *jako. V češtině jako, v polštině jako, v ruštině как (kak).
• syn:
  • Význam: syn.
  • Etymologie: Praslovanské *synъ. V češtině syn, v polštině syn, v ruštině сын (syn).
• Boži:
  • Význam: Boží (1. pád jednotného čísla přídavného jména rod mužský).
  • Etymologie: Praslovanské *božьjь (srovnej s českým boží, polským boży, ruským божий – božij). Koncovka -i je zde původní tvar jmenného tvaru přídavného jména.
• smjerć:
  • Význam: smrt (4. pád jednotného čísla).
  • Etymologie: Praslovanské *sъmьrtь. V češtině smrt (1. pád), 4. pád je stejný, v polštině śmierć, v ruštině смерть (smert‘). Koncovka -ć je typická pro lužickou srbštinu pro podstatná jména ženského rodu zakončená na souhlásku v 1. pádě. 4. pád jednotného čísla je zde stejný jako 1. pád.
• przewinył:
  • Význam: přemohl (3. osoba jednotného čísla minulého času slovesa przewinyć – přemoci)