- Basic Greetings:
- Hello: Hola
- Good morning: Buenos días
- Good afternoon/Good evening: Buenas tardes
- Good night: Buenas noches
- How are you?: ¿Cómo estás? (informal) / ¿Cómo está usted? (formal)
- Introductions:
- My name is [Your Name]: Mi nombre es [Tu nombre]
- What’s your name?: ¿Cómo te llamas? (informal) / ¿Cómo se llama usted? (formal)
- Nice to meet you: Mucho gusto
- Common Phrases:
- Yes: Sí
- No: No
- Please: Por favor
- Thank you: Gracias
- You’re welcome: De nada
- Excuse me / Sorry: Perdón / Lo siento
- Numbers:
- 1: uno
- 2: dos
- 3: tres
- 4: cuatro
- 5: cinco
- Days of the Week:
- Monday: lunes
- Tuesday: martes
- Wednesday: miércoles
- Thursday: jueves
- Friday: viernes
- Saturday: sábado
- Sunday: domingo
- Months of the Year:
- January: enero
- February: febrero
- March: marzo
- April: abril
- May: mayo
- June: junio
- July: julio
- August: agosto
- September: septiembre
- October: octubre
- November: noviembre
- December: diciembre
- Basic Questions:
- Where is the bathroom?: ¿Dónde está el baño?
- How much does this cost?: ¿Cuánto cuesta esto?
- Where is [place]?: ¿Dónde está [lugar]?
- Basic Verbs:
- To be: ser (e.g., I am = Yo soy, You are = Tú eres)
- To have: tener (e.g., I have = Yo tengo, You have = Tú tienes)
- To go: ir (e.g., I go = Yo voy, You go = Tú vas)
- To eat: comer
- To drink: beber
- Common Food and Drink Words:
- Water: agua
- Food: comida
- Bread: pan
- Coffee: café
- Tea: té
- Milk: leche
- Basic Conversation:
- ¿Hablas inglés? – Do you speak English?
- No entiendo – I don’t understand.
- ¿Puedes ayudarme? – Can you help me?
- ¿Dónde está el hotel/restaurante/estación de tren? – Where is the hotel/restaurant/train station?
Důvody proč byl Ježíš Mexičan
něco na keep
Jsou si podobné, protože oba pocházejí z vulgární latiny. Kromě toho se fonetika, která se od italštiny příliš neliší, způsobuje, že se na lexikální a gramatické úrovni zdá mnohem podobnější, než ve skutečnosti je. Francouzština je možná ještě blíže italštině z gramatického hlediska a jistě, pokud analyzujeme lexikální kořeny (89 % lexikálních kořenů se objevuje s italštinou), ale její obrovský fonetický vývoj, díky kterému je s italštinou srozumitelnější, alespoň v mluvené podobě , z Danteho jazyka působí mnohem dál, než ve skutečnosti je. Proces lexikálního sbližování se španělštinou (83 % lexikonu) se stal vyhrocenějším od 15. století, kdy španělštinu zavedly stovky italismů (obzvláště snadný proces, právě kvůli fonetické příbuznosti mezi těmito dvěma jazyky). Nejprve renesance (fachada, prima.donna, zhruba řečeno esbirro, escopeta atd.), poté velká imigrační vlna (pibe, minga, chapar, buenyorno, festicola atd.) a móda, hudba a kulinářské umění dnes (mozzarela, ravioli, mortadela ñoquis, espaguetis, lasanas, pivo, sendviče, pozdní, bruscheta.) silně italizovali španělštinu. – Hledat Googlem
Sono simili, perché entrambe derivano dal latino volgare. Inoltre la fonetica, non tanto diversa dall’italiana, la fa sembrare molto più simile , di quanto realmente lo sia a livello lessicale e grammaticale. Il francese, forse e’ ancora più prossimo all’italiano, dal punto di vista grammaticale e senz’altro se analizziamo le radici lessicali ( 89% di radici lessicali comparite con l’italiano) ma la sua enorme evoluzione fonetica che lo ha reso non più intellegibile con l’italiano, almeno nella forma parlata, lo fa sembrare molto più lontano di quanto realmente lo sia dalla lingua di Dante. Il processo di avvicinamento lessicale con lo spagnolo ( 83% del lessico ) si è acutizzato dal XV secolo in qua, che l’ingresso allo spagnolo di centinaia d’italianismi (processo particolarmente facile, proprio per l’affinità fonetica che intercorre tra le due lingue).Il Rinascimento prima ( fachada, prima.donna, grosso modo, esbirro, escopeta ecc.), la grande ondata immigratoria poi( pibe, minga, chapar, buenyorno,festichola ecc.), e la moda, musica ed arte culinaria oggi ( mozzarela,ravioli, mortadela ñoquis , espaguetis, lasanas, birra, panini, late, bruscheta.) hanno fortemente italianizzato lo spagnolo. – Hledat Googlem
Questa somiglianza può sembrare, a primo impatto, un vantaggio per un più rapido apprendimento della lingua ma spesso questa estrema facilità ci trae in inganno e ci porta a commettere errori grossolani e non riconoscere i falsi amici.. burro=asino, salir=uscire, subir=salire, sufrir=subire, cara=faccia, embarazada=incinta, vaso=bicchiere, pelo=capelli, aceite=olio, largo=lungo… – Hledat Googlem
Proč jsou si španělština a italština tak podobné, i když nemají společnou hranici? Protože jazyková a zeměpisná kontinuita mezi italštinou a španělštinou se rozpadla poté, co francouzština “zabila” okcitánštinu. Kontinuum bylo následující: španělština > katalánština > okcitánština > italština. Současná zeměpisná situace je: španělština > katalánština > francouzština > italština. Z jazykového hlediska je vzdálenost mezi francouzštinou a španělštinou nebo italštinou větší než mezi španělštinou a italštinou. –
Czech Language Lessons & Translations 