Slovo "rannarootsi" v estonštině znamená "pobřežní Švédové" nebo "švédští obyvatelé pobřeží". Toto slovo se skládá ze dvou částí:
• "ranna" – což je genitivní tvar slova "rand", znamenající "pobřeží".
• "rootsi" – což znamená "švédský" nebo "Švédsko".
Historicky se toto slovo používá k označení švédské menšiny, která žila na estonském pobřeží a na ostrovech v Baltském moři. Tito lidé se nazývají "rannarootslased" (pobřežní Švédové) a jejich kultura a jazyk mají významný vliv na estonskou historii a kulturu. I když bychom v Estonsku ještě nějaké představitele této menšiny našli, v zásadě jej jich velmi málo. Zde se můžeme podívat na film o posledním švédském obyvateli ostrova Vormsi.
Pokud jde o finštinu a Finsko, koncept "pobřežních Švédů" neexistuje. Ve finštině se slovo "rannarootsi" nepoužívá, ale pokud bychom ho přeložili, bylo by to "rannikkoruotsalaiset":
• "rannikko" – znamená "pobřeží".
• "ruotsalaiset" – znamená "Švédové".
Podobně jako v Estonsku, i Finsko zná švédské osídlení, s tím rozdílem, že že tato menšina je ve Finsku stále přítomná. Žije na jihozápadním pobřeží a na Alandských ostrovech. Helsinské metro je značeno dvojjazyčně, což může člověku neznalému finštiny značně pomoct, protože z oněch dvou jazyků je švédština díky své blízkosti s angličtinou či němčinou přece jen srozumitelnější.
Estonština a finština jsou si navzájem poměrně blízké, což znamená, že mnoho slov a gramatických struktur je podobných. To usnadňuje porozumění mezi mluvčími těchto jazyků, i když nejsou vzájemně zcela srozumitelné
