1. Etymologie:

Slovo ḥarr (حرّ) pochází ze semitského kořene Ḥ-R-R (ح ر ر), který se vyskytuje v mnoha semitských jazycích a obecně se týká tepla, svobody a autenticity. V hebrejštině najdeme slovo ḥor (חֹר) s významem svoboda a ušlechtilost, což naznačuje hlubší spojení mezi horkem, svobodou a ryzostí v semitském myšlení.

2. Gramatická forma:

• ḥarr (حرّ) je substantivum maskulina singuláru.
• Jeho plurál je ḥurūr (حرور), i když se často používá i singulár pro vyjádření obecného konceptu horka.

3. Významy:

Hlavní význam slova ḥarr (حرّ) je horko, teplo, žár. Může se vztahovat k:

• Počasí: al-yawm ḥarr jiddan (اليوم حرّ جدّاً) – Dnes je velmi horko.
• Teplota: ḥarrārat al-mā’ مرتفعة (حرارة الماء مرتفعة) – Teplota vody je vysoká.
• Pocit tepla: ashaʿuru bi-l-ḥarr (أشعر بالحرّ) – Cítím horko.
• Intenzita, horlivost (přeneseně): ḥarr al-ḥarb (حرّ الحرب) – Žár války (intenzita a krutost války).

4. Slovesné formy:

Kořen Ḥ-R-R dává vzniknout různým slovesným formám, které rozšiřují škálu významů spojených s horkem:

• ḥarra (حرّ) – hřát, být horký (I. tvar) – al-shamsu taḥurru (الشمس تحرّ) – Slunce hřeje.
• ḥarraka (حرّك) – hýbat, pohybovat (II. tvar) – souvislost s uvolněním, osvobozením.
• istaḥarra (إستحرّ) – stát se velmi horkým (X. tvar) – al-jaww istaḥarra (الجو إستحرّ) – Počasí se stalo velmi horkým.

5. Idiomatické použití:

Slovo ḥarr se často objevuje v idiomatických výrazech, které rozšiřují jeho významový rozsah:

• ḥarr al-dam (حرّ الدم) – v překladu doslova “horko krve,” vyjadřuje hněv, zuřivost.
• fī ḥarr al-shams (في حرّ الشمس) – na slunci, v horku.
• min ḥarr mā fīhi (من حرّ ما فيه) – z toho, co v něm je (vysloveno s hněvem nebo rozčilením).

6. Odvozeniny:

Z kořene Ḥ-R-R pochází i další slova, která jsou užitečná pro studenty arabštiny:

• ḥarāra (حرارة) – teplota, horečka.
• muḥarrik (محرّك) – motor, pohon (to, co uvádí do pohybu, zahřívá).
• tahrīr (تحرير) – osvobození, editace, redakce (souvislost s uvolněním, očištěním).

• arab