Na území Izraele, Palestiny, a obecně muslimského světa, arabského i nearabského, působí řada křesťanských komunit a církevních struktur, mezi nimi Latinský patriarchát jeruzalémský, který zastupuje římskokatolickou přítomnost latinského obřadu v Izraeli, Palestinské autonomii, Jordánsku a na Kypru.
Sídlo patriarchátu na mapě: https://mapy.com/s/kufebocadu
Kardinál Pierbattista Pizzaballa, latinský patriarcha Jeruzaléma, je prominentní osobností vyslovující se k situaci v Gaze, zejména ve vztahu k tamní křesťanské komunitě.
V říjnu 2023 se kardinál Pizzaballa nabídl, že se vymění za izraelské děti, které Hamás drží v Gaze jako rukojmí, a prohlásil, že je připraven na „cokoli“, co by mohlo vést k jejich svobodě.
Navštěvoval farnost Latinské Svaté rodiny ve městě Gaza, aby poskytl duchovní a humanitární podporu křesťanské komunitě, která se tam ukrývá, zvláště poté, co tuto oblast v červenci 2025 zasáhl ničivý úder.
Neustále zdůrazňoval zoufalou humanitární situaci v Gaze, vyzýval k okamžité pomoci a odsuzoval odmítnutí pomoci jako „morálně nepřijatelné“.
Prohlásil, že nemůže existovat žádná budoucnost založená na zajetí, vysídlení Palestinců nebo pomstě, a podporuje stanovisko, že lidé z Gazy by neměli být násilně vysídlováni.
Jeho role byla především pastorační, stál při křesťanské komunitě a naléhal na spravedlivý a trvalý mír, který respektoval aspirace izraelského i palestinského národa.
Co je patriarchát
Patriarchát v církevním smyslu označuje rozsáhlejší církevní správní celek vedený patriarchou; historicky se pojem vztahuje na starověká ústředí (Řím, Konstantinopol, Alexandrie, Antiochie, Jeruzalém), a dnes vyjadřuje soubor diecézí či provincií pod autoritou jednoho biskupa s titulem patriarchy. V katolické tradici může být patriarchát nejen administrativní jednotkou, ale i symbolem historické a pastorační vazby na místa zvláštního významu.
Kdo je kardinál Pierbattista Pizzaballa
Pierbattista Pizzaballa je italský františkán, který od listopadu 2020 slouží jako latinský patriarcha Jeruzaléma a v roce 2023 ho papež jmenoval kardinálem. Po studiích biblické teologie a dlouholeté službě ve Svaté zemi (včetně funkce kustoda františkánů ve Svaté zemi) se stal klíčovou osobností místní katolické komunity.
Kdo sledoval volbu papeže, která nakonec vyústila ve zvolení Lva XIV., mohl si povšimnout, že mezi zmiňovanými byl také tento Ital. Pro svou znalost místních poměrů, hebrejštiny a ekumenického dialogu byl mnohými považován za takzvaného papabile, tedy člověka, který by mohl mít šanci zvolen papežem.
Na přiloženém videu ho vidíme v rozhovoru s rabínem Guy Alalufem, který vede YouTube kanál, kde se mj. zabývá dialogem judaismu se jinými náboženstvími. (Díky tomu, že YouTube zavedl možnost titulků i pro menší jazyky, můžeme si je nechat zobrazit a následně zvolit jejich překlad do libovolného jazyka, kterému rozumíme. Nastavení se provádí vpravo dole, pro zobrazeni titulků musí být ikonka bílá, a jejich překladu na překlad do češtiny dosáhneme kliknutím na ikonku ozubeného kola, a následně zvolíme jazykový pár, který nás zajímá.
Kardinál zde vysvětluje svůj úkol v katolické církvi, svůj a její vztah k judaismu, a mluví také o postojích církve k různým náboženským a sociálním tématům.
Klíčové body rozhovoru:
1. Kardinál Pierbattista Pizzaballa je patriarcha Latinské církve v Jeruzalémě, což znamená, že je hlavou katolické latinské církve v tomto regionu. Jeho úkolem je péče o katolické komunity, školy a rodiny v Izraeli, Jordánsku a na Kypru.
2. Pizzaballa vysvětluje, jak se dostal k životu v církvi. Pochází z Itálie, kde vstoupil do františkánského kláštera, studoval teologii a později se stal knězem. Po svém vysvěcení byl poslán do Jeruzaléma, kde pracoval a nakonec se stal patriarchou a kardinálem.
3. Kardinál hovoří o změnách ve vztazích katolické církve k Židům po druhém vatikánském koncilu, který přinesl výraznou změnu v pohledu církve na historické události jako jsou inkvizice a křížové výpravy. Církev vyjádřila lítost nad těmito událostmi a začala lépe rozumět významu židovské historie a smlouvy s Bohem.
4. Kardinál vysvětluje katolickou teologii Trojice, která spočívá v chápání Boha jako jednoho, ale v třech osobách (Otec, Syn a Duch svatý). Vysvětluje, že i když tato doktrína může být těžko pochopitelná, katolíci věří v jednoho Boha, který se zjevuje v těchto třech formách.
5. Kardinál se dotýká i moderních problémů církve, jako jsou manželství osob stejného pohlaví a postavení žen v církvi. Uvádí, že katolická církev neakceptuje manželství homosexuálů a že nemění svou tradiční morální nauku.
6. Kardinál končí rozhovor poselstvím pro židovský národ, kde říká, že je důležité, aby Židé lépe porozuměli křesťanství, protože v dnešním světě je důležité rozumět jiným vírám a znát, a to nejen kvůli historickým, ale i současným výzvám.
