Ukrajinština – základy

Ukrajinština – základy

Pro ty, kdo se už učili rusky (nebo ruské písmo), má čtení ukrajinské cyrilice několik odlišností. Je některé znaky se čtou jinak a některé jsou vůbec navíc.
А а Б б В в Г г Ґ ґ Д д Е е Є є Ж ж
З з И и І і Ї ї Й й К к Л л М м Н н
О о П п Р р С с Т т У у Ф ф Х х Ц ц
Ч ч Ш ш Щ щ ь Ю ю Я я
г – čte se v zásadě jako české h (rusky jako g). On vlastně celý ruský jih (a Ukrajina) g neznají mají místo něj vějíř zvuků od českého h po jakési znělé ch, jako třeba v českém slově Bohdan. ґ – to by se právě mělo číst jako ruské г, ale mnozí Ukrajinci ho prostě vyslovit nedokážou. Hodí se třeba na přepis angličtiny – Гоґвортс (Hogwarts), a je i v některých domácích slovech ґудзик – knoflík. є – je. Používá se po samohlásce: грає (hraje); předchozí souhlásku změkčuje, což “e” nedělá (попереднє – poperedně – předcházející).
і – měkké i (změkčuje předcházející souhlásky). V ruštině mu odpovídá и.
ї – ji (президент Росії – prezydent Rosyji – prezident Ruska)
и – tvrdé y. Nezměkčuje předcházející souhlásky. Stejně jako v ruštině či polštině se liší od měkkého i. Vyslovuje se podobně jako v slově hit vysloveném po pražsku.
ь – znak označující změkčení předcházející souhlásky: ьо»: сьогодні (śohodňi) – dnes, льоду (ľodu) – ledu.
щ – se čte jako šč, tedy ne jako dlouhé měkké š jako v ruštině
в – jako české v. Na konci slova a před souhláskou se chová jako ve slovenštině – vysloví se jako obouretné w: bačyv – bačyu. Někteří Ukrajinci ho v této pozici vyslovují jako f, jak tomu je v ruštině (i češtině).

Dny v týdnu (v přepisu latinkou je uvedena výslovnost)

Pondělí: понеділок ponedilok
Úterý: вівторок vivtorok
Středa: середа sereda
Čtvrtek: четвер četver
Pátek: п’ятниця pjatnycja
Sobota: субота subota
Neděle: неділя nedilja

Měsíce (v přepisu latinkou je opět uvedena výslovnost)

Leden: січень sičeň
Únor: лютий ljutyj
Březen: березень berezeň
Duben: квітень kviteň
Květen: травень traveň
Červen: червень červeň
Červenec: липень lypeň
Srpen: серпень serpeň
Září: вересень vereseň
Říjen: жовтень žovteň
Listopad: листопад lystopad
Prosinec: грудень hrudeň

1: один odyn
2: два dva
3: три try
4: чотири čotyry
5: п’ять pjatj
6: шість šistj
7: сім sim
8: вісім visim
9: дев’ять devjatj
10: десять desjatj”

Так/Ні (tak/ni) – ano/ne
Привіт (pryvít) – ahoj

Бувай (buváj) – čau; zatím (pozdrav na rozloučenou)

Доброго ранку (dóbroho ránku) – dobré ráno

Добрый день (dóbryj deň) – dobrý den На добраніч (na dobránič) – dobrou nocДо побачення (do pobáčeňňa) – na shledanou

Як у вас справи? (jak u vas správy) – how are you
Добре, дякую (dóbre, ďákuju) – dobře, děkuji
Будь-ласка (buď láska) – prosím
Як вас/тебе звати? (jak vas/tebe zváty) – jak se jmenujete/jmenuješ?
Мене звати Павел (mené zváty Pável) – jmenuji se Pavel

Ukrajinština na internetu

(pozn.: Шукати – šukaty – znamená hledat, stejně jako polské szukać)

Najdete tu například německý, maltský, řecký, hebrejský slovníček. Více viz seznam kategorií dole. ⌘ ⌘ ⌘ This website presents thematic articles on languages and their cultures in different categories. For example, there is a German, Maltese, Greek, Hebrew glossary. See the list of categories below for more information.