Ve starších ruských kronikách najdeme místní jména a slova, která by mohla být považována za estonská, první úplná estonská věta je z Livonské Jidřichovy kroniky (Heinrici Cronicon Lyvoniae), latinské památky, popisující události během severských křížových výprav v Livonsku (zhruba dnešní vnitrozemské Estonsko a sever Lotyšska) a okolních oblastech v letech 1180 až 1227. Hovoří se zde o tom, jak kněz spolu s několika Livonci padl do rukou Ostrovanů (dnes Saaremaa), kteří kněze mučili a nakonec zabili, přičemž se smáli „Laula, laula, pappi“ (Zpívej, zpívej, knězi). Věta je dodnes plně srozumitelná, ačkoli „papp“ se dnes používá pouze pro kněze pravoslavné.

• Balt, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finové