Litevština – lietuvių kalba

Litevština – litevsky “lietuvių kalba”, tedy doslova: jazyk “lietuvisů”, tedy Litevců.

Pro správnou výslovnost potřebujeme znát místo přízvuku, které můžeme zjistit ve slovníku nebo vložením litevského textu do nějakého programu, který dokáže přečíst litevský text strojově. Přízvuk může být na jakékoliv slabice ve slově, ale jako radu pro úplné začátečníky doporučujeme neklást ho na první slabiku, ale spíš řekněme na předposlední.

Labas – Ahoj (doslova “dobrý”)
Kaip gyveni? – Jak se máš? (doslova: “jak žiješ?”. Zde vidíme, že koncovkou 2. osoby jednotného čísla u sloves v přítomném čase je -i, kterou mnozí znají například z italštiny)
Gerai, ačiū. – Dobře, děkuji.
Kur tu gyveni? – Kde žiješ?
Aš gyvenu Vilniuje. – Žiju v Vilniusu.
Kas tau patinka? – Co se ti líbí?
Man patinka sportuoti. – Rád sportuju.
Ar esi lietuvis? – Jsi Litevec?
Taip, aš esu lietuvis. – Ano, jsem Litevec.
Ką darai? – Co děláš?
Aš dirbu kompanijoje. – Pracuji v firmě.
Ar nori gerti kavą? – Chceš si dát kávu? (doslova: chceš pít kávu? Vidíme, že 2. osoba slovesa chtít. tedy chceš. zní “nori”. Zároveň zde vidíme infinitiv slovesa “pít”, tedy gerti, který vykazuje podobnost s mnoha slovanskými jazyky, i s češtinou, šárka je také koncovka infinitivu -t nebo -ti)

gimimas – narození

Tavo gimimas yra klaida ir tu praleidi visą gyvenimą, bandydamas ištaisyti ją. – Ch. Palahniukas.

Tvé narození je chyba a tu strávíš celý život snahou ji napravit.

Gimti sunku, o mirti dar sunkiau. – Narodit se je těžké, a umřít je ještě těžší.

Motina su naujagimiu – Matka s novorozencem.

Litevsky Česky
Sveiki! Ahoj!
Labas rytas! Dobré ráno!
Labas diena! Dobrý den!
Labas vakaras! Dobrý večer!
Labas naktis! Dobrou noc!
Ačiū! Děkuji!
Prašau! Prosím!
Taip Ano
Ne Ne
Aš esu … Jsem …
Kur … yra? Kde je … ?
Kaip … patekti? Jak se dostat do … ?
Prašau, parodykite man … Prosím, ukažte mi …
Aš nemoku lietuvių kalbos. Nemluvím litevsky.
Ar jūs kalbate angliškai? Mluvíte anglicky?
Ačiū už pagalbą. Děkuji za pomoc.
Atsiprašau. Promiňte.
Sveiki atvykę! Vítejte!
Kaip aš galiu jums padėti? Čím vám mohu pomoci?
Prašau, praneškite man, jei turite klausimų. Dejte mi prosím vědět, pokud máte nějaké otázky.
Iki! Na shledanou!

Koncovky pro jednotlivé gramatické rody

Litevština má tři gramatické rody: maskulinum, femininum a neutrum. Koncovky nominativu singuláru se liší podle rodu a kmenové třídy substantiva. Pro maskulinní substantiva s kmenem v -a- je to, jak již bylo řečeno, koncovka -as. Pro femininní substantiva s kmenem v -a- je to koncovka -a (např. ranka “ruka”) a pro neutrální substantiva s kmenem v -a- je to koncovka -a (např. vanduo “voda”).

### Koncovky pro gramatické rody

V litevštině existují tři základní gramatické rody: mužský, ženský a střední, a každý rod má své typické koncovky:

– Mužský rod má koncovky -as, -is, -us (např. *vyras* – muž).
– Ženský rod má koncovky -a, **** (např. *moteris* – žena).
**Střední rod** v litevštině není běžný, což odpovídá situaci ve většině baltských jazyků, kde střední rod zanikl.

Původ a vývoj

Litevská koncovka -as je indoevropského původu. Jedná se o koncovku nominativu singuláru pro maskulinní substantiva s kmenem v -a-. V praindoevropštině zněla tato koncovka -os. V průběhu vývoje indoevropských jazyků se tato koncovka v různých jazykových větvích různě měnila. Například v latině se z ní stala koncovka -us (např. domus), v řečtině -ος (např. οἶκος), v sanskrtu -aḥ (např. devaḥ) a v germánských jazycích se vlivem hláskových změn ztratila úplně (např. anglicky home, německy Haus).



Vývoj koncovek v jiných indoevropských jazycích

Koncovka -as* má své ekvivalenty nebo paralely i v jiných indoevropských jazycích, ačkoliv vývoj těchto koncovek může být v různých jazycích odlišný. Například:

– V latině** se koncovky **-us** používají pro maskulina: *dominus* (pán), *servus* (otrok). V řečtině končí mužská substantiva na **-os** nebo **-us**.
**V sanskrtu** existují maskulinní podstatná jména končící na **-as** nebo **-us**, například *agnis* (oheň).



aš – já
tu – ty
jis – on (mužský)
ji – ona (ženská)
mes – my
jūs – vy
jie – oni
kam – kam
ką – co, čeho (tedy co/kdo ve čtvrtém pádě)
kas – co (kdo)
kur – kde
kada – kdy
kaip – jak
kodėl – proč
aš esu – já jsem
tu esi – ty jsi
jis yra – on je
ji yra – ona je
mes esame – my jsme
jūs esate – vy jste
jie yra – oni jsou
aš turiu – já mám
tu turi – ty máš
jis turi – on má
ji turi – ona má
mes turime – my máme
jūs turite – vy máte
jie turi – oni mají
aš noriu – já chci
tu nori – ty chceš
jis nori – on chce
ji nori – ona chce
mes norime – my chceme
jūs norite – vy chcete
jie nori – oni chtějí
aš galiu – já mohu
tu gali – ty můžeš
jis gali – on může
ji gali – ona může
mes galime – my můžeme
jūs galite – vy můžete
jie gali – oni mohou
aš matau – já vidím
tu matai – ty vidíš
jis mato – on vidí
ji mato – ona vidí
mes matome – my vidíme
jūs matote – vy vidíte
jie mato – oni vidí
aš girdžiu – já slyším
tu girdi – ty slyšíš
jis girdi – on slyší
ji girdi – ona slyší
mes girdime – my slyšíme
jūs girdite – vy slyšíte
jie girdi – oni slyší
aš jaučiuosi – já se cítím
tu jautiesi – ty se cítíš
jis jaučiasi – on se cítí
ji jaučiasi – ona se cítí
mes jaučiamės – my se cítíme
jūs jaučiatės – vy se cítíte
jie jaučiasi – oni se cítí
aš valgau – já jím
tu valgai – ty jíš
jis valgo – on jí
ji valgo – ona jí
mes valgome – my jíme
jūs valgote – vy jíte
jie valgo – oni jedí
aš geriu – já piju
tu geri – ty piješ
jis geria – on pije
ji geria – ona pije
mes geriame – my pijeme
jūs geriate – vy pijete
jie geria – oni pijí
aš miegu – já spím
tu miegai – ty spíš
jis miega – on spí
ji miega – ona spí
mes miegame – my spíme
jūs miegate – vy spíte
jie miega – oni spí
aš stoviu – já stojím
tu stovi – ty stojíš
jis stovi – on stojí
ji stovi – ona stojí
mes stovime – my stojíme
jūs stovite – vy stojíte
jie stovi – oni stojí
aš sėdžiu – já sedím
tu sėdi – ty sedíš
jis sėdi – on sedí
ji sėdi – ona sedí
mes sėdime – my sedíme
jūs sėdite – vy sedíte
jie sėdi – oni sedí
aš einu – já jdu




Najdete tu například německý, maltský, řecký, hebrejský slovníček. Více viz seznam kategorií dole. ⌘ ⌘ ⌘ This website presents thematic articles on languages and their cultures in different categories. For example, there is a German, Maltese, Greek, Hebrew glossary. See the list of categories below for more information.