דיברתי לאמא שלי. „Mluvil jsem se svou mámou.“ (לאמא = le-ima → doslova: k mámě)
Tento označený text je skvělou ukázkou toho, kde se hebrejština a čeština gramaticky liší a proč není dobré překládat věty doslova, slovo od slova.
Hebrejské ledaber le... (mluvit k…) odpovídá českému “mluvit s…”.
Pojďme si rozebrat původní větu:
דיברתי לאמא שלי (Dibarti le-ima sheli)
1. Rozbor věty slovo po slově
דיברתי(Dibarti)- Toto je sloveso
לדבר(ledaber) – “mluvit”. - Koncovka
תי-(-ti) označuje 1. osobu jednotného čísla v minulém čase. - Překlad tedy je: “Mluvil/a jsem”.
- Toto je sloveso
לאמא(le-ima)- Toto je klíčová část. Skládá se ze dvou částí:
ל־(le-): Předložka, která v hebrejštině nejčastěji znamená “k”, “do” nebo “pro”.אמא(ima): Znamená “máma”.
- Doslovný překlad
לאמאje tedy “k mámě”.
- Toto je klíčová část. Skládá se ze dvou částí:
שלי(sheli)- Toto je přivlastňovací zájmeno znamenající “můj”, “moje”, “mé”. V hebrejštině se dává až za podstatné jméno.
אמא שלי(ima sheli) tedy znamená “moje máma”. V češtině je přirozenější použít v tomto kontextu “svou mámou”.
Jak jsme si ukázali, doslovný překlad věty Dibarti le-ima sheli by byl: “Mluvil jsem k mé mámě.”
To sice v češtině dává smysl, ale není to nejpřirozenější a nejběžnější způsob, jak bychom to řekli. “Mluvit k někomu” se sice v češtině také používá, ale má jiný význam než “mluvit s někým”.
Jde zde o rozdílnou slovesnou vazbu:
- Česky: Mluvit s + 7. pád (instrumentál) → Mluvím s mámou.
- Hebrejsky:
לדברל־(ledaber le-) →מדברלאמא(medaber le-ima)
