Belki evliya değilim ama fena da değilim.

Asi nejsem svatý, ale špatný taky nejsem.

Tato věta nám nabízí skvělou příležitost se zase podívat zblízka na turečtinu a její gramatiku:

1. Slovosled:

V turečtině je slovosled obecně SOV (podmět-předmět-sloveso), na rozdíl od češtiny, která má slovosled SVO (podmět-sloveso-předmět). V této větě vidíme tento princip v akci:

• v této větě plní funkci slovesa değilim (nejsem) na konci první i druhé části věty

2. Zápor:

V turečtině se v tomto případě zápor tvoří přidáním değil (není) + -im (přípona pro 1. osobu jednotného čísla) = değilim (nejsem). Není to jediný způsob, jak vytvořit zápor -jindy se přidávají přípony -me/-ma/-mu ke slovesnému kmeni.

3. Spojka “ama”:

Spojka ama v turečtině znamená “ale” a spojuje dvě části věty.

4. Slovní zásoba:

• evliya: svatý
• fena: špatný, zlý
• da: také, taky
• … değilim: nejsem … (např. “öğrenci değilim” – nejsem student)
• ama: ale
• belki: možná, asi
• fena: špatný

Další turecká slovíčka:

• iyi: dobrý
• güzel: krásný
• çirkin: ošklivý
• büyük: velký
• küçük: malý

Příklad podobné věty:

Belki güzel değilim ama çirkin de değilim. (Možná nejsem krásná, ale ošklivá taky nejsem.)

• Turečtina