Hakiki sucuğu kasap yapıyor.
Skutečná klobása dělá řezníka.

V turečtině se pro označení řezníka používá slovo “kasap”. Toto slovo má odlišné konotace než český “řezník”, a to zejména z důvodu kulturních a náboženských odlišností mezi českým a tureckým prostředím.

Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují rozdíl mezi českým a tureckým řezníkem, je islám. V muslimských zemích včetně Turecka podléhá porážka zvířat přísným náboženským pravidlům. Podle islámského práva (šaría) musí být maso považováno za “halal”, což znamená, že zvíře musí být poraženo rituálním způsobem, kdy se při porážce vyřkne jméno Alláha a krev musí zcela vytéct.

V Česku se řeznické řemeslo vyvinulo v sekulárnějším kontextu, kde se porážka zvířat řídí spíše hygienickými a veterinárními předpisy než náboženskými pravidly. Český řezník se tedy primárně zaměřuje na zpracování masa pro běžný konzum, zatímco turecký kasap musí dbát na dodržování halal standardů.

Další kulturní rozdíl spočívá v tom, že v tureckém kontextu má řezník významnější společenskou roli, protože maso je v tradiční turecké kuchyni velmi důležité. Turecké ulice často mají malé řeznictví (kasap dükkânı), kde zákazníci očekávají osobní přístup a čerstvé maso.

Slovo “kasap” má také přenesené významy, například označení někoho krutého nebo nešikovného (např. “bir işi kasap gibi yapmak” – udělat něco jako řezník, tedy neobratně). V kontextu halal řeznictví se někdy užívá spojení “helal kasap” (halal řezník), aby bylo zdůrazněno, že řezník dodržuje náboženská pravidla.

Slovo “kasap” pochází z arabského slova “qaṣṣāb” (قصاب), které znamená řezník nebo osoba, která poráží zvířata. Toto slovo se dostalo do osmanské turečtiny a následně i do moderní turečtiny, kde se jeho výslovnost a pravopis přizpůsobily turecké fonologii.

• turk