Všechny tyto tvary vyjadřují 3. pád osobního zájmena (komu, čemu), přičemž slovo „mir“ pochází z němčiny a slova „mně“ a „mi“ jsou jeho české ekvivalenty. [1, 2]
Němčina
mir: Osobní zájmeno „já“ (ich) ve 3. pádě (Dativ).
Příklad: Es gefällt mir. (Líbí se mi / mně.)
Čeština
V českém jazyce rozlišujeme dva tvary podle pozice ve větě a důrazu: [2]
mi: Krátký (nepřízvučný) tvar. Používá se běžně uvnitř věty, když na zájmeno neklademe zvláštní důraz.
Příklad: Podej mi tu knihu. [3, 4]
mně: Dlouhý (přízvučný) tvar. Musí se použít na začátku věty, po předložkách (např. ke mně, proti mně) nebo při silném důrazu.
Příklad:Mně se to vůbec nelíbí. / Pojď ke mně. [4, 5]
Rychlá pomůcka pro češtinu
Pokud váháte mezi psaním mě a mně, pomozte si zájmenem „ty“: [6]
Vidíš tvar tobě (3 písmena)? Píšete mně (3 písmena). (Řekni to tobě -> Řekni to mně).
V němčině má zájmeno mir (3. pád od ich) velmi specifická pravidla použití, která se liší od češtiny.
Zde jsou klíčová specifika, která musíte v německé gramatice hlídat:
1. Pořadí zájmen ve větě (Slovosled)
Pokud se v jedné větě potkají dvě zájmena (ve 3. a 4. pádě), jejich pořadí se striktně mění podle toho, zda jde o zájmeno nebo podstatné jméno:
Zájmeno (4. pád) před zájmenem (3. pád): Pokud jsou obě slova zájmeny, tvar pro 4. pád (es, ihn, sie…) stojí vždy předmir.
Příklad: Er gibt es mir. (Dává mi to.) -> V češtině je pořadí opačné.
Zájmeno (3. pád) před podstatným jménem (4. pád):
Příklad: Er gibt mir den Brief. (Dává mi ten dopis.)
2. Vazba s předložkami
Německé předložky striktně určují pád. Tvar mir musíte použít vždy po předložkách, které se pojí se 3. pádem (mit, nach, von, zu, bei, seit, aus, gegenüber):
mit mir (se mnou)
zu mir (ke mně)
bei mir (u mě)
von mir (ode mne / ode mě)
3. Vyjádření fyzických a psychických stavů
Na rozdíl od češtiny, kde často používáme zvratné „je mi“ nebo přídavné jméno, němčina používá neosobní vazbu s mir:
Mir je chladno/teplo:Mir ist kalt. / Mir ist warm. (Nikdy ne Ich bin kalt).
Je mi to líto:Es tut mir leid.
Je mi zle:Mir ist schlecht.
4. Slovesa pojící se výhradně se 3. pádem (Dativobjekt)
Mnoho německých sloves vyžaduje mir, i když v jiných jazycích (např. v angličtině) by šlo o předmět přímý:
helfen:Du hilfst mir. (Pomáháš mi.)
glauben:Glaub mir! (Věř mi!)
gehören:Das gehört mir. (To patří mně.)
passen / stehen:Das Kleid steht mir gut. (Ty šaty mi sluší.)
5. Přivlastňování částí těla a oblečení
Němčina nepoužívá přivlastňovací zájmena (moje ruka), ale zvratný nebo osobní dativ mir v kombinaci se členem určitým:
Příklad: Ich wasche mir die Hände. (Myji si ruce – doslova: Myji mně ty ruce).
Příklad: Du hast mir den Arm gebrochen. (Zlomil jsi mi ruku).
Chcete si tato pravidla procvičit na krátkém překladovém cvičení, nebo vás zajímá konkrétní německé sloveso, u kterého tápete s pádem?
Napsat komentář