Odlučitelná a neodlučitelná slovesa v němčině
(trennbare und untrennbare Verben)
1. Základní charakteristika
V němčině existuje velká skupina sloves s předponami, která se dělí na:
- odlučitelná slovesa (trennbare Verben),
- neodlučitelná slovesa (untrennbare Verben),
- a předpony dvojího typu, které mohou být podle významu odlučitelné i neodlučitelné.
Sloveso se skládá z:
- kořene slovesa (např. stehen, kaufen),
- předpony, která význam slovesa modifikuje nebo konkretizuje.
2. Odlučitelná slovesa (trennbare Verben)
2.1 Struktura a význam
Odlučitelná slovesa mají přízvučnou předponu, která může význam slovesa významně změnit:
- kaufen – kupovat
- einkaufen – nakupovat
2.2 Oddělení předpony ve větě
V jednoduché oznamovací větě (v přítomném čase a préteritu) se předpona odděluje a stojí na konci věty:
- aufstehen →
Ich stehe um sechs Uhr auf.
(Vstávám v šest hodin.)
Totéž platí i pro:
- rozkazovací věty (Steh auf!),
- otázky (Stehst du früh auf?).
2.3 Perfektum a trpný rod
Při tvorbě příčestí minulého (Partizip II) se předpona ge- vkládá mezi předponu a kořen slovesa:
- einkaufen → ein–ge–kauft
- aufstehen → auf–ge–standen
Příklady:
- Ich bin gestern um sechs Uhr aufgestanden.
- Es wird hier um sechs Uhr aufgestanden.
2.4 Vedlejší věta
Ve vedlejší větě se předpona neodděluje a zůstává součástí slovesa:
- Er sagt, dass er bald aufsteht.
(Říká, že brzy vstane.)
2.5 Nejčastější odlučitelné předpony
ab-, an-, auf-, aus-, bei-, ein-, mit-, nach-, vor-, zu-,
empor-, fort-, her-, hin-, los-, nieder-, vorbei-, weiter-, weg-, zusammen-, zurück-
3. Neodlučitelná slovesa (untrennbare Verben)
3.1 Charakteristika
Neodlučitelná slovesa mají nepřízvučné předpony, které se nikdy neoddělují:
be-, emp-, ent-, er-, miss-, ver-, zer-
3.2 Perfektum a trpný rod
U neodlučitelných sloves nikdy nepřidáváme předponu -ge-:
- Er hat es erklärt.
- Er hat es verstanden.
- Es wird erklärt.
- Es wird zerrissen.
4. Předpony s dvojím chováním
(odlučitelné i neodlučitelné)
4.1 Seznam
durch-, hinter-, über-, um-, unter-, voll-, wider-, wieder-
4.2 Rozhodující kritérium: význam
- konkrétní (doslovný) význam → obvykle odlučitelné
- abstraktní (přenesený) význam → obvykle neodlučitelné
Příklady:
- Ich setze die Pflanze in den Blumentopf über.
(Přesadím květinu.) – odlučitelné - Ich übersetze den Text.
(Přeložím text.) – neodlučitelné
5. Původ předpon: různé slovní druhy
Odlučitelné „předpony“ nejsou vždy původně předpony v pravém slova smyslu. Mohou jimi být:
5.1 Předložky
- auf → auffallen
- ab → absagen
- durch → durchmachen
- mit → mitgehen
5.2 Příslovce
- hin → hingehen
- weg → weggehen
5.3 Přídavná jména
- schwarz → schwarzarbeiten
5.4 Podstatná jména
- Teil → teilnehmen
Tyto složeniny se:
- píší dohromady v infinitivu, příčestích a na konci vedlejší věty
(teilnehmen, teilgenommen, wenn man teilnimmt), - oddělují v hlavní větě.
6. Konstrukce bez pravých předpon
Existují spojení, která se chovají podobně jako odlučitelná slovesa, ale nepíší se dohromady:
- Rad fahren
- spazieren gehen
- zusammen tanzen
Některá spojení mají dvojí pravopis:
- kennen lernen / kennenlernen
- Staub saugen / staubsaugen
7. Pravopis jako nositel významu
Zvláštní skupinu tvoří výrazy, kde způsob zápisu rozlišuje význam:
- klein schreiben – psát malým písmenem
- kleinschreiben – přikládat malý význam
- wieder sehen – znovu spatřit
- wiedersehen – shledat se
Obecné pravidlo:
- doslovný význam → zvlášť
- přenesený význam → dohromady
Czech Language Lessons & Translations
Napsat komentář