víceméně synonyma: evangelisch, protestantisch
S velkým písmenem (kromě výskytu na začátku věty nebo názvu) znamená člena reformované církve: Reformierte – reformovaní.
reformierte Rechtschreibung – reformovaný pravopis
Evangelisch-reformierte Kirche – Evangelická reformovaná církev
Die reformierten Kirchen (oft auch evangelisch-reformierte Kirchen) sind die von Zwingli und Calvin ausgegangenen evangelischen Bekenntnisgemeinschaften. – Reformované církve (často také evangelické reformované církve) jsou evangelická církevní společenství, která pocházeljí od Zwingliho a Calvina.
Während Luther lehrte, dass Gott leibhaftig anwesend sei in Brot und Wein (Konsubstantiation), ging es den Reformierten um die Erinnerung an Jesus. Brot und Wein seien als Symbole zu verstehen. – Zatímco Luther učil, že Bůh je fyzicky přítomen v chlebu a víně (konsubstanciace), reformovaným jde o vzpomínku na Ježíše. Chléb a víno je třeba chápat jako symboly.
Rozdíl mezi luteránskými a reformovanými (též kalvínskými) církvemi je jeden z klíčových v rámci protestantismu.
Luteránství zůstává teologicky i liturgicky blíže katolicismu, zdůrazňuje svátosti a milost;
reformované církve kladou důraz na Boží svrchovanost, Písmo, jednoduchost a mravní kázeň.
Obě tradice vznikly v 16. století v rámci reformace, ale vyvinuly se z různých teologických důrazů a osobností:
- Martin Luther (1483–1546) – Německo → luteránství
- Jan Kalvín (1509–1564) a Huldrych Zwingli (1484–1531) – Švýcarsko → reformované církve
Níže je přehled hlavních rozdílů 👇
🕊️ 1. Učení o svátostech
| Oblast | Luteránské církve | Reformované církve |
|---|---|---|
| Večeře Páně | Luther zdůrazňuje reálnou přítomnost Krista „v, s a pod“ chlebem a vínem (tzv. konsubstanciace). Není to jen symbol. | Kalvín chápe přítomnost Krista duchovně, nikoli tělesně. Kristus je přítomen „mocí Ducha“, nikoli fyzicky. |
| Křest | Má spasitelnou sílu – Bůh skrze něj skutečně působí milost. | Je znamením smlouvy – vnější potvrzení, že člověk patří Bohu; důraz na víru pokřtěného. |
| Počet svátostí | Obvykle dvě – křest a Večeře Páně (ale někdy připomínají i pokání). | Také dvě, ale s odlišným pojetím (více symbolickým). |
📜 2. Pohled na spásu a Boží vůli
| Oblast | Luteránské církve | Reformované církve |
|---|---|---|
| Předurčení (predestinace) | U Luthera méně systematické; člověk je zachráněn pouze z milosti (sola gratia), ale Bůh nikoho „nepředurčuje ke zlu“. | Kalvín rozvíjí dvojí predestinaci: Bůh svrchovaně rozhoduje, kdo bude spasen a kdo zavržen. |
| Svoboda vůle | Luther – člověk je hříchem zcela nesvobodný („O nesvobodné vůli“), ale milost ho může obnovit. | Kalvín – podobně, ale ještě silnější důraz na Boží absolutní svrchovanost. |
⛪ 3. Pohled na církev a bohoslužbu
| Oblast | Luteránské církve | Reformované církve |
|---|---|---|
| Církevní řád a liturgie | Zachovávají více z katolické tradice (liturgii, svíce, kříže, varhany, talár). | Bohoslužba je jednodušší, strohá, zaměřená na kázání a Písmo. |
| Kázání vs. svátosti | Rovnováha mezi Slovem a svátostmi. | Důraz na Písmo a kázání jako hlavní střed bohoslužby. |
| Kříže a obrazy | Obrazy mohou zůstat – pokud neslouží k uctívání. | Často ikonoklastičtí – odstranění obrazů a soch. |
🧭 4. Etika a společnost
| Oblast | Luteránské církve | Reformované církve |
|---|---|---|
| Přístup ke společnosti a politice | Luther učí tzv. dvě říše – duchovní a světská moc jsou oddělené, ale obě od Boha. | Kalvín vytváří model teokratického řádu (např. v Ženevě) – křesťanství má formovat i společnost a právo. |
| Etika práce | Méně rozvinutá. | Silný důraz na pracovní morálku, odpovědnost, kázeň – později spojené s „protestantskou etikou“ Maxe Webera. |
🌍 5. Rozšíření
| Luteránství | Reformovaní |
|---|---|
| Severní Evropa: Německo, Skandinávie, Pobaltí, Česko (SCEAV, evangelíci augsburského vyznání). | Švýcarsko, Nizozemsko, Skotsko, Maďarsko, USA (presbyteriáni, kongregacionalisté). |
