Bucht, die  – záliv

Bucht, die – záliv

– Německé „Bucht“ je „záliv, zátoka“ a vychází z germánského kořene znamenajícího ohyb, oblouk.
– Česká „buchta“ s tímto slovem nesouvisí.

– in die Bucht fahren (plout do zálivu)
– eine Bucht umfahren (objet záliv)
– eine einsame Bucht (osamělý záliv)
– eine malerische Bucht (malebný záliv)
– jemanden in die Bucht locken (někoho nalákat do zálivu)
– sich in Sicherheit wiegen wie in einer geschützten Bucht (cítit se bezpečně jako v chráněném zálivu)
– in fremde Buchten segeln (plout do cizích zálivů)
– Die Bucht des Ungewissen (záliv nejistoty)
– Die Bucht ist heute sehr voll mit Segelbooten. (Dnes je záliv přeplněný plachetnicemi.)
– Der Fischer wirft seine Netze in die Bucht. (Rybář hází své sítě do zálivu.)
– Wir haben einen wunderschönen Strandspaziergang entlang der Bucht gemacht. (Udělali jsme nádhernou procházku po pláži podél zálivu.)

Německé slovo „Bucht“ znamená v překladu „záliv“, „zátoka“. Může také znamenat „výseč“ nebo „výklenek“, případně „místo na parkování u silnice (Parkbucht)“.  Je příbuzné s anglickým slovem „bight“ (výběžek pobřeží) a dalšími germánskými jazyky (např. nizozemské „bocht“).

Slovo „die Bucht“ v němčině v první řadě znamená „záliv“ (voda – např. die Bucht von Neapel), a může tedy mást. V určitých zeměpisných a historických souvislostech se však používá i pro nížinnou nebo kotlinovou krajinu.


1. Základní význam: vodní záliv

  • V současné standardní němčině „die Bucht“ téměř vždy znamená záliv, zátoku.
  • Tento význam je nejběžnější:
    • die Ostseebucht – baltský záliv
    • San Francisco Bucht (→ angl. Bay)

2. Starší / regionální význam: chráněná sníženina v krajině

  • V některých regionálních a starších geografic­kých popisech (hlavně 18.–19. století) se „Bucht“ používalo také pro:
    • pánvičku, kotlinu, prohlubeň v krajině, často otevřenou do širší nížiny nebo k moři.
    • Například „Die Lübecker Bucht“ původně označovala široce otevřenou kotlinu pobřeží, která je dnes zaplavena Baltským mořem.
  • Tento význam se dochoval hlavně v názvech krajinných celků, a někdy i v geologii:
    • die Klagenfurter Bucht – „Klagenfurtská kotlina“ (část údolní pánve u jezera Wörthersee)
    • die Hallenser Bucht – kotlina u Halle
    • die Weimarer Bucht – široce otevřená nížina na sever od Durynského lesa
    • die Donaubucht bei Regensburg – údolní rozšíření Dunaje

3. Pojmové jádro

  • Etymologicky je „Bucht“ příbuzné se slovem biegen („ohýbat, zakřivit“).
  • Označuje tedy místo, kde se terén „vlamuje“ nebo „zakřivuje“ dovnitř – v případě moře záliv, v případě souše kotlinu či výběžek nížiny.
  • Proto se s ním setkáte hlavně tam, kde nížina nebo kotlina vniká mezi vyvýšeniny.

4. Současné užití

  • V běžné moderní němčině už pro nížiny nebo pánve častěji uslyšíte:
    • die Niederung, die Senke, das Tiefland, das Becken.
  • „Bucht“ pro suchozemské deprese dnes působí poněkud knižně nebo regionálně, ale v názvech zůstalo.

Najdete tu například německý, maltský, řecký, hebrejský slovníček. Více viz seznam kategorií dole. ⌘ ⌘ ⌘ This website presents thematic articles on languages and their cultures in different categories. For example, there is a German, Maltese, Greek, Hebrew glossary. See the list of categories below for more information.