Slovo “Bhagavān” pochází ze sanskrtského kořene “bhaga-“, což znamená “štěstí, bohatství, sláva, moc”.
– Slovo “Bhagavān” má silné náboženské a duchovní konotace, často spojené s hlavními božstvy v hinduismu, jako je Višnu, Šiva nebo Krišna. Často se používá jako čestný titul pro božstva, zejména ve védských a hinduistických textech.
Významy:
– Pán nebo Bůh:
– Požehnaný nebo Vzácný: Označuje někoho, kdo je požehnán bohatstvím, moudrostí, nebo duchovními ctnostmi.
– Slavný nebo Vznešený: Používá se k označení někoho s vysokým postavením nebo úctou.
– V buddhismu se také používá pro označení Buddhy, přičemž zdůrazňuje jeho osvícení a duchovní nadřazenost.
– Kořen: “bhag-“, který se vztahuje k pojmům bohatství, štěstí, nebo požehnání.
– Sufix: “-vān”, což je přídavné jméno nebo příponu znamenající “mající” nebo “držící”.
2. Deklinace:
– Rod: Mužský rod.
– Číslo: Singulární (jednotné číslo), ale může být i v pluralu v kontextu odkazování na více božstev.
– Pádové tvary (singulární):
– Nominativ: भगवाञ् (bhagavān)
– Akuzativ: भगवन्तम् (bhagavantam)
– Instrumentál: भगवता (bhagavatā)
– Dativ: भगवते (bhagavate)
– Ablativ: भगवतः (bhagavataḥ)
– Genitiv: भगवतः (bhagavataḥ)
– Lokativ: भगवति (bhagavati)
– Vokativ: भगवन् (bhagavan)
