V jidiš literatuře najdeme řadu básní o jaru, které odrážejí jak radost z probouzející se přírody, tak melancholii a vzpomínky na staré časy. Někteří významní básníci jidiš, kteří psali o jaru, jsou například:
- Avrom Sutzkever (1913–2010) – modernistický básník, jehož poezie často obsahuje přírodní motivy a vzpomínky na dětství v Litvě.
- Moishe Leib Halpern (1886–1932) – ironický a někdy melancholický básník, který psal i o ročních obdobích.
- Melech Ravitch (1893–1976) – experimentální básník, jehož dílo obsahuje reflexe o přírodě.
Jedna z krásných jarních básní v jidiš je „Friling“ (Jaro) od Mordechaje Gebirtiga (1877–1942), který byl známý svými písňovými texty. Báseň vyjadřuje radost z jara, ale také smutek nad tím, že ne každý může tuto krásu prožít.
Ukázka z básně Friling:
(Přepis do latinky)
Friling, friling, kumt shoyn on,
Vet di velt fun tsvaygn bloyen,
Un di zun vet shaynen, glantsn,
Un di volkns vet erlozn.
(Přibližný překlad do češtiny:)
Jaro, jaro, už přichází,
svět se halí do květů stromů,
slunce bude zářit, třpytit se,
mraky se rozplynou.
Tato báseň byla také zhudebněna a stala se součástí jidiš hudebního folklóru.
