dojít Správněji dojit, protože brněnské nářečí dlouhé I (a také U) dříve neznalo, ale kdeže loňské sněhy jsou. To je mimochodem podle mě jedním z důvodů, proč si Nemoravané myslí, že Brňáci mluví krátce, zatímco ti říkají zhusta krátce jen I a U, ale už ne A, E nebo nedejbože O. už došel = už přišel kdy dondeš? – kdy přijdeš ju vidím ju, televizu, slepicu. Podobně Zdar, Jaróšu (Lukášu…). Tam prostě nedošlo ge změně “u” po měkkých sóhláskách v “i”i jak v Čechách. Dalo by se psat hodiny, ale hlavni nebát se mluvit tag jak mně to sedi. Nebojme se experimentovat z ruznéma dialektizmama i cizima. Třeba aji pražskéma, jen mám dojem, že práglováni často Moraváky paralyzuje; usilovně se snažijó simulovat pražštinu, keró neumijó, a nepouživat bohatstvi svyho dialektu, za keré se stydijó. jí ji (4. pád od ona). Vidim jí. gómat chápat Gómeš to? – Chápeš to? Je to trochu “pop-brněnština”, ani toto, totok

Zdroj pobavení Pražáků a podpora náhledu, že “na Moravě se mluví spisovně”.

V tomto případě tomu tak je. Totok, podobně jako tadyk, je nářeční forma s koncovým -k, které najdeme i v severomoravském cosik.

Tohle, a nedejbože tohleto, tohlencto, tudleto apod. není opravdu pro Brno moc typické.

Šťastlivcům, kteří stráví hodně času v terénu, se možná podaří schytat i “tadyk totok”.

psat, spat, řvat, brat, srat…

…jednoslabičné infinitivy bývají krátké.

chtět, jest, mět

chtít, jíst, mít

Není tak časté, ale dá se zaslechnout. Je to vlastně archaická forma z dob, kdy se ještě v těchto slovech E nezúžilo v Í. Podobné tvary se dají porůznu potkat v ostatních slovanských jazycích: ruské chotět, polské chcieć – chtít, ruské imeť, polské mieć – mít, slovenské a ruské jesť – jíst.

kviklat

Věříte na osud? Na hvězdy? Já ne! Nemůžu! Musela bych se schizofrenicky kviklat v posteli a číhat na nějakou solidní předpověď.

mně

Dé mně pokoj

děcka

– univerzální oslovení

škopek

pivo

betelný – výborný (i ironicky)

Čára – Česká ulice v centru

džuzna – díra

fligna – podvod

hercna – srdce

hodit čučku/špizuňk – podívat se

chálka – jídlo

jak sviňa – velký (fligna jak sviňa), srdečný (zdar jak sviňa)

krígl – sklenka na pivo

lajsnout – opovážit se

lochec – smích (lochčit se – smát se)

lupeň – lístek

Majlont – Maloměřice (část Brna)

morgoš – cikán

Monte Bů – Kraví Hora (moje oblíbené)

nastražit ovar – poslouchat (málo používané, ale taky oblíbené)

Prýgl (též Prígl nebo Prigl) – brněnská přehrada

ráčmeny – hodinky

rožnout – rozsvítit

rigól – jáma

rola – nádraží (opouští se)

rozhodit sandál – udeřit do obličeje

šalina – tramvaj, ale také elektřina

šaškec – blázinec

–

špica – super

Špilas – hrad Špilberk

Štatl – historický střed Brna

trajf – trolejbus

Žabiny – čtvrť Žabovřesky

zoncna – slunce

• JAZYKY