חכם (ḥacham) – titul duchovního učitele u karaitů, Karaimů i u Sefardů (nikoli „mudrc“ jako obecně v rabínské tradici)
U sefardských Židů (potomků Židů ze Španělska a Portugalska a komunit z Blízkého východu a severní Afriky, které byly pod jejich kulturním vlivem) má titul חָכָם (ḥacham) význam rabína. V sefardských komunitách je ḥacham často oficiálním titulem místního rabína, duchovního vůdce a autority v halachických (židovských právních) záležitostech. V tomto kontextu je ḥacham ekvivalentem aškenázského titulu rav (רַב).
- Například Hacham Baši (חכם באשי) byl titul hlavního rabína Osmanské říše a později i některých dalších blízkovýchodních zemí. V této souvislosti poznamenejme, že turecky se rabín řekne haham.
Používá se také slovo rabi, které je přímým přepisem z hebrejštiny, ale haham je běžnější a tradičnější termín pro rabína v turečtině.
V turečtině se tento termín pro rabína pravděpodobně ustálil pod vlivem sefardských Židů, kteří historicky tvořili významnou část židovské komunity v Osmanské říši.
חכם משה פירוז אינו אוהב את היחס שלו זוכה הקהילה הקראית מהציבור בישראל.
Ḥacham Moše Firoz éjno ohev et ha-jachas šelo zokhé ha-kehilá ha-Qaraʾít me-ha-cibur be-Jisraʾel.
— Chacham Moše Firoz nemá rád přístup, kterého se karaitské komunitě dostává od izraelské veřejnosti.”
