česky také dříve nebo zastarale oficír, z němčiny, ale tam z francouzského officier, a to ze středně latinského officiarius „úředník, sluha" Používá v kontextu ozbrojených sil, policie, a někdy i v souvislosti s vyššími úřednickými pozicemi. Der ranghöchste Offizier: Nejvýše postavený důstojník. Ein Offizier im Ruhestand: Důstojník v důchodu. Der leitende Offizier: Velící důstojník. Einen … Continue reading Offizier, der – důstojník →