Priester, der (Priester) – kněz

množné číslo: die Priester

jemanden zum Priester weihen – vysvětit někoho na kněze

abgefallener Priester – odpadlý kněz

 

„katholischer Priester“ – katolický kněz

„evangelischer Priester“ – evangelický kněz

 

„Priesterweihe“ – kněžské svěcení

„Priesterseminar“ – kněžské seminarium

„Priestertum“ – kněžství

„Priesteramt“ – kněžský úřad

„Priesterberuf“ – kněžské povolání

Německé podstatné jméno der Priester (v jednotném čísle), v množném čísle die Priester znamená v češtině kněz nebo také duchovní.

Gramatika a použití

• Rod: mužský (maskulinum)
• Skloňování (členy): der Priester (nominativ), des Priesters (genitiv), dem Priester (dativ), den Priester (akuzativ)
• Příklad věty: Der Priester betet zu Gott. (Kněz se modlí k Bohu.)

Z hlediska současné německé morfologie patří Priester k silnému skloňování mužského rodu (I. deklinační třída).

• Charakteristický rys: V množném čísle nepřibírá žádnou koncovku (tzv. nulový plurál). Dochází pouze ke změně členu ze jmenného rodu na plurálový (der → die).
• Přehled pádů (Deklination):
  • Nominativ: sg. der Priester | pl. die Priester
  • Genitiv: sg. des Priesters | pl. der Priester (přibírá v sg. koncovku -s)
  • Dativ: sg. dem Priester | pl. den Priestern (přibírá v pl. koncovku -n)
  • Akuzativ: sg. den Priester | pl. die Priester

Podobné výrazy

• Katolický kněz: ein katholischer Priester
• Farář / duchovní: der Geistliche

Slovo má překvapivý původ, protože se nejedná o původní germánský kořen, ale o velmi starou výpůjčku z antického světa.

• Původ v řečtině: Základem je řecké komparativní adjektivum πρεσβύτερος (presbýteros), což znamená „starší“ (ze slova présbys – starý).
• Cesta přes latinu: V pozdní latině se toto slovo transformovalo na církevní termín presbyter (starší sboru, představený).
• Přechod do západogermánských jazyků: Přes vulgární latinu (prester) proniklo slovo do staré horní němčiny (Althochdeutsch, cca 8. století) jako priester nebo priast.

• Derivace (přechylování): die Priesterin (kněžka) – tvořeno pomocí sufixu -in.
• Kompozita (Determinativkomposita):
  • Priesterweihe (kněžské svěcení)
  • Priestertum (kněžství) – abstrakce pomocí přípony -tum.
  • Hohepriester (velekněz) – složenina s adjektivem, kde se první část skloňuje (des Hohenpriesters).
  • Priesterrock (klerika / kněžský oděv)

• Der Priester: Označuje primárně úřad spojený se svátostí svěcení. Typické pro katolickou, pravoslavnou nebo anglikánskou církev. V protestantismu se téměř nepoužívá.
• Der Pfarrer: Označuje funkční zařazení – správce farnosti (farář). Může jím být katolický Priester i evangelický Pastor.
• Der Pastor: Severoněmecký a protestantský ekvivalent pro duchovního (z latinského pastor – pastýř).
• Der Geistliche: Substantivované adjektivum (skloňuje se jako přídavné jméno: ein Geistlicher, der Geistliche). Jde o nadřazený, konfesijně neutrální termín (duchovní).