Ostflanke (vyslovuje se: ost-flanke) znamená v němčině východní křídlo nebo východní bok.
Slovo Ostflanke je klasické determinační kompozitum (Bestimmungskompositum). To znamená, že se skládá ze dvou samostatných slov, kde první část blíže určuje (determinuje) část druhou.
Základové slovo (Grundwort):die Flanke. Určuje gramatický rod (ženský – die) a základní význam (bok/křídlo).
Určující slovo (Bestimmungswort):Ost. Specifikuje základové slovo (který bok? východní).
Slovotvorný šev: Na rozdíl od mnoha jiných německých složenin zde nevystupuje žádný spojovací prvek (Fugenelement, např. -en- nebo -s-). Slova se pojí přímo k sobě.
Původ obou částí slova ukazuje na odlišné historické kořeny:
Ost (východ): Jde o čistě germánské slovo. Kořeny sahají k indoevropskému základu *aues- (svítit, úsvit). V staré horní němčině (Althochdeutsch) mělo podobu ōstan.
Flanke (křídlo/bok): Jde o takzvané přejaté slovo (Lehnwort), které má za sebou zajímavý historický „pohyb“:
Původní germánské slovo *hlanka (kyčel, slabina, ohyb) přešlo v raném středověku do starofrancouzštiny jako flanc.
V románském prostředí získalo význam „bok těla“ nebo „strana vojenského šiku“.
V 17. století (v období třicetileté války) si němčina toto slovo převzala zpět z francouzštiny jako vojenský termín Flanke. Jedná se tedy o tzv. Rückentlehnung (zpětnou výpůjčku).
Podle současných lexikografických standardů (např. slovníku Duden) vykazuje slovo tyto morfologické rysy:
Flexe (skloňování): Patří ke slabému skloňování podstatných jmen ženského rodu (Schwache Deklination).
Paradigma skloňování: V genitivu, dativu a akuzativu jednotného čísla zůstává bez koncovky (der Ostflanke), ve všech pádech množného čísla přibírá koncovku -n (den Ostflanken).
Napsat komentář