(strong or mixed, genitive Rössels, plural Rössel or Rösseln)

1. (regional) Diminutive of Ross
2. (regional, chess) Synonym of Springer (“knight”)

"Původně jedna z předhradebních osad, která je zmiňována už ve 14. století, od roku 1850 součást Brna a dnes jedno z katastrálních území města. Hranice a zástavba Trnité se měnila tak často, jako její pojmenování. Od německého Dörnrössel přes počeštěnou Reslůvku až po současnou Trnitou."

https://kambrno.cz/novactvrt/trnita-ctvrt-mezi-hornim-a-dolnim-nadrazim/

24. 05. 1867: Dörnrösselgasse (Trnitá)

20. 12. 1918: Trnitá (Dörnrösselgasse)

17. 03. 1939: Dörnrösselgasse – Trnitá

Slovo "Dörnröschen" je německý název pro pohádkovou postavu, která je v českém prostředí známá jako "Šípková Růženka". Jedná se o princeznu, která je prokletá a spí v lese po písmenkovém spánku a je probuzena polibkem prince. "Dörnröschen" nebo "Šípková Růženka" je jednou z nejznámějších pohádek bratří Grimmů.

Při skloňování slova "Dörnröschen" v němčině platí obecná pravidla pro skloňování podstatných jmen ženského rodu. Zde je základní skloňování pro slovo "Dörnröschen":

Nominativ: Dörnröschen (1. pád) – Používá se pro označení podmětu věty nebo jako doplněk s neurčitým členem.
Genitiv: Dörnröschens (2. pád) – Používá se pro vyjádření vlastnictví nebo původu.
Dativ: Dörnröschen (3. pád) – Používá se pro označení místu nebo směru.
Akkusativ: Dörnröschen (4. pád) – Používá se pro označení cíle nebo pohybu.

Příklad použití:
– Dörnröschen schlief hundert Jahre lang. (Šípková Růženka spala sto let.)
– Der Prinz küsste Dörnröschen. (Princ políbil Šípkovou Růženku.)
– Das ist das Schloss von Dörnröschen. (To je zámek Šípkové Růženky.)

• Německo-český slovník (Deutsch-Tschechisch)