Zwischenmenschliche Beziehungen existieren in sozialen Netzwerken. – Mezilidské vztahy existují v sociálních sítích.

Slovo se skládá ze dvou částí:

• Základové slovo: Substantivum der Mensch (člověk).
• Derivace na adjektivum: Přidáním posesivní/vztahové přípony -lich vzniká adjektivum menschlich (lidský).
• Předložka zwischen (mezi)

Lexikální okolí a synonyma v lingvistickém kontextu:

• Interpersonal: Často užívané cizí slovo (přejaté z latiny), které sémanticky plně pokrývá zwischenmenschlich. V odborném (psychologickém či sociologickém) diskursu se někdy preferuje interpersonal, zatímco zwischenmenschlich nese mírně přirozenější, intencionální charakter.
• Sozial: Slovo sozial je nadřazeným pojmem (hyperonymem). Každý zwischenmenschlicher fenomén je sociální, ale ne každý sociální fenomén je zwischenmenschlich (např. sociální systém, sociální pojištění).

Když mluvíme o zwischenmenschliche Kommunikation, německá lingvistika a komunikační věda (např. škola Friedemanna Schulze von Tuna a jeho slavný Čtyřstranný model komunikace) rozlišují různé roviny výpovědi.

Jednou z nich je právě Die Beziehungsebene (vztahová rovina), která je čistě pragmatická a určuje, jak je zpráva přijímána na základě „mezilidského“ nastavení mezi mluvčím (Sender) a posluchačem (Empfänger).

Diachronní pohled a neologismy

Z historického hlediska (historická sémantika) je zajímavé, že frekvence slova zwischenmenschlich v němčině výrazně stoupla až ve 20. století s rozvojem sociologie, personalistické filosofie (např. Martin Buber a jeho dialogický princip „Já a Ty“) a moderní psychologie. Starší němčina si často vystačila s popisem konkrétních ctností či vztahů (přátelství, nepřátelství, láska), zatímco moderní jazyk potřeboval zastřešující, objektivizující a vědecky uchopitelný termín pro prostor mezi jedinci.