Gemeinschaft, die – společenství

 

 

Gemeinschaft a Gesellschaft – čes. překládáno nejčastěji jako pospolitost (též společenství) a společnost, obvykle se však tato dvojice pojmů nepřekládá, užívá se jako specif. odborný termín. Zavedl jej do s-gie F. Tönnies v díle Gemeinschaft und Gesellschaft (1887) jako označení dvou typů spol. vazby, společnosti.

Sociologická encyklopedie

https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Gemeinschaft_a_Gesellschaft

 

Pro nás představuje substantivum die Gemeinschaft (odvozené od adjektiva gemeinsam – společný) klíčový koncept, který v sobě nese sémantiku sounáležitosti, jednoty a sdílených hodnot. Na rozdíl od neutrálnějšího die Gesellschaft (společnost jako celek) akcentuje Gemeinschaft vnitřní vazby mezi členy.

Zde je odborný rozbor významových nuancí pro potřeby překladu a lexikologie:

1. Sémantické okruhy a české ekvivalenty

• Společenství (Abstraktum i konkrétum): Nejčastější ekvivalent vyjadřující stav vzájemné sounáležitosti.
  • Příklad: die eheliche Gemeinschaft (manželské soužití/společenství).
• Pospolitost / Souručenství: Vyšší, až emocionální stupeň jednoty. Často se používá v literárním nebo sociologickém kontextu (např. u Ferdinanda Tönniese a jeho dichotomie Gemeinschaft vs. Gesellschaft).
• Kolektiv / Bratrstvo: Označení konkrétní skupiny lidí se společným cílem či přesvědčením.
  • Příklad: eine verschworene Gemeinschaft (stmelený kolektiv / spiklenecké bratrstvo).
• Mezinárodní seskupení: V politické němčině označuje svazky států.
  • Příklad: die atlantische Gemeinschaft (Atlantické společenství).

2. Synonymika a jemné rozdíly

Pro germanisty je důležité rozlišovat synonyma podle kontextu:

• Bund / Allianz: Akcentuje smluvní a formální základ (svaz, aliance).
• Gemeinsamkeit: Spíše abstraktní „společný rys“ nebo „shoda“.
• Kollektiv: Často nese (v postsovětském kontextu) nádech organizované skupiny, zatímco Gemeinschaft působí organicky.

3. Ustálená spojení a kolokace (Phraseologie)

• In eine Gemeinschaft aufnehmen: Přijmout mezi sebe (do společenství).
• Aus der Gemeinschaft ausgeschlossen werden: Být exkomunikován / vyloučen z kolektivu.
• Gemeinschaft der Heiligen: (teol.) Společenství svatých (communio sanctorum).

4. Etymologická poznámka

Slovo je tvořeno sufixem -schaft, který v němčině slouží k vytváření abstrakt označujících kolektivní celky (podobně jako Brüderschaft – bratrstvo, Mannschaft – mužstvo). Základem je starohornoněmecké gimein(i), což odpovídá latinskému communis.

---

Tip pro praxi: Při překladu do češtiny vždy zvažte míru „formálnosti“ vs. „citovosti“. Zatímco EU-Gemeinschaft je institucionální společenství, Dorfgemeinschaft je spíše vesnická pospolitost.

V německé sociologii a lingvistice je rozlišení mezi Gemeinschaft a Gesellschaft naprosto zásadní. Tento koncept definoval v roce 1887 sociolog Ferdinand Tönnies ve svém klíčovém díle stejnojmenného názvu.

Zde je rozbor, který by měl mít v malíčku každý pokročilý germanista:

1. Gemeinschaft (pospolitost)

Tento pojem představuje „organický“ model soužití. Je založen na přirozených, citových a pokrevních vazbách.

• Původ: Vzniká spontánně, z tradice a blízkosti (rodina, vesnice, náboženská skupina).
• Vztahy: Jsou osobní, trvalé a založené na „Wesenwille“ (přirozené vůli). Lidé jsou spolu proto, že k sobě patří, ne pro zisk.
• Komunikace: Často neformální, založená na sdílených hodnotách a morálce.
• Typický příklad: Rodina (Familie), sousedství (Nachbarschaft), přátelství (Freundschaft).

2. Gesellschaft (společnost)

Tento pojem představuje „mechanický“ nebo „umělý“ model soužití. Je typický pro moderní, anonymní a kapitalistickou éru.

• Původ: Je konstruována účelově. Vzniká na základě smluv, zákonů a tržních vztahů.
• Vztahy: Jsou neosobní, dočasné a založené na „Kürwille“ (volbě/racionální vůli). Člověk vstupuje do vztahu, protože z něj má prospěch (např. v obchodě).
• Komunikace: Formální, právní, řízená normami a penězi.
• Typický příklad: Akciová společnost (Aktiengesellschaft), stát (Staat), obchodní partnerství (Geschäftsbeziehung).

Srovnávací tabulka pro rychlou orientaci

Znak	Gemeinschaft (Pospolitost)	Gesellschaft (Společnost)
Princip	Emoce, tradice, pouto	Racionalita, kalkul, smlouva
Vazba	„My“ (solidarita)	„Já“ (individualismus)
Vztah k ostatním	Člověk je vnímán jako celistvá bytost	Člověk je vnímán skrze svou roli (zákazník, úředník)
Prostor	Lokální, intimní (venkov)	Globální, veřejný (velkoměsto)

Proč je to pro germanistu důležité?

Při interpretaci německých textů (zejména z období moderny, romantismu nebo politologie) hraje toto rozlišení roli v podtextu:

• Když německý autor použije Gemeinschaft, často tím vyjadřuje nostalgii po ztraceném bezpečí a blízkosti.
• Pojem Gesellschaft může v určitém kontextu znít chladně až odcizeně.

Zajímavost: Nacistická propaganda zneužila termín Gemeinschaft k vytvoření konceptu Volksgemeinschaft (lidové pospolitosti), čímž chtěla vyvolat pocit falešné jednoty na základě rasy a vyloučit ty, kteří do „pospolitosti“ nepatřili.