die ganze Stadt spricht von diesem Skandal – celé město mluví o tomto skandálu
in Stadt und Land – po celé zemi (ve městě a na venkově)
in die Stadt ziehen – přestěhovat se do města
die Stadt = město (ženský rod, f.)
množné číslo: die Städte = města
1. Významový okruh: město jako správní jednotka
V administrativním kontextu znamená Stadt nejen samotné sídlo, ale i jeho správu:
die Stadt (Stadtverwaltung) = město jako instituce / městská správa
bei der Stadt arbeiten = pracovat na městském úřadě / v administraci města
polsky: administracja miasta
👉 Pozor: v němčině se často říká „bei der Stadt“, nikoli im Rathaus, pokud jde obecně o zaměstnání u města.
2. Přídavné jméno
städtisch = městský
zkratka: städt.
Použití:
städtische Verwaltung = městská správa
städtische Verkehrsmittel = městská doprava
3. Specifický správní termín
die kreisfreie Stadt = město na úrovni okresu (tj. není podřízeno žádnému okresu)
česky: statutární město (přibližný ekvivalent)
polsky: miasto na prawach powiatu
4. Typické vazby a příklady
zwei Städte miteinander vergleichen = porovnávat dvě města mezi sebou
Städte von über 100.000 Einwohnern = města s více než 100 000 obyvateli
als Händler bereiste er viele Städte = jako obchodník procestoval mnoho měst
wir sind durch viele schöne Städte gekommen = projeli jsme mnoha krásnými městy
die Landbevölkerung wanderte in die Städte ab = venkovské obyvatelstvo se stěhovalo do měst
drei Städte, die wir besichtigen werden = tři města, která budeme navštěvovat
5. Gramatické poznámky
vazba in die Stadt (směr) × in der Stadt (místo)
Ich fahre in die Stadt. = jedu do města
Ich bin in der Stadt. = jsem ve městě
nepravidelný plurál:
Stadt → Städte (s přehláskou ä)
Shrnutí
Slovo Stadt má dvojí základní funkci:
označuje fyzické město (prostor, sídlo),
označuje také instituci (správu města).
V praxi je velmi frekventované a tvoří mnoho složenin (např. Stadtzentrum, Stadtplan, Stadtverwaltung), proto je dobré si osvojit jeho vazby a odvozeniny.
. . .
V německy mluvících zemích existuje několik typů měst, které se liší podle velikosti, právního statusu a funkce. Mezi hlavní typy patří:
Großstadt – velké město s více než 100 000 obyvateli. Typicky má rozsáhlou infrastrukturu a významné ekonomické, kulturní a správní funkce.
Mittelstadt – středně velké město, obvykle s počtem obyvatel mezi 20 000 a 100 000. Plní regionální funkce a často je centrem menšího okolí.
Kleinstadt – malé město s méně než 20 000 obyvateli. Má základní služby a menší správní význam.
Hansestadt – historický typ města, které bylo členem Hanzy, středověkého obchodního spolku. Některá města si tento titul dodnes ponechávají (např. Hamburg).
Kreisfreie Stadt – město, které není součástí žádného okresu (Kreis), ale má vlastní správní pravomoci obdobné okresu.
Großstadt mit Sonderstatus – velká města s určitými zvláštními právy nebo statusem, například hlavní města spolkových zemí (např. Berlín, Vídeň).
Altstadt a Neustadt – historické rozdělení města na staré město (Altstadt) a nové město (Neustadt), často se používá v rámci jednoho města.
Ekonomicky je Mittelstadt definována jako město s počtem obyvatel mezi 20 000 a 100 000. Nicméně samotný počet obyvatel nestačí k úplnému vymezení významu Mittelstadtu. Ekonomická charakteristika Mittelstadtu spočívá v jeho regionální ekonomické, sociokulturní a správní významnosti. Mittelstädte často plní důležité funkce nejen pro své vlastní území, ale i pro okolní venkovské oblasti, kde mohou mít větší ekonomický a politický vliv než některá větší města v blízkosti velkých aglomerací.
Napsat komentář