Dřívější německá měna marka, která byla rozdělena na 100 pfennigů. Nejvyšší hodnota mince byla 5 marek, která se nazývala „Fünfmarkstück“ a byla někdy přezdívána „Fünfer“ nebo „Krone“.
Zde je přehled toho, jak se slovo „Mark“ v německých dějinách a jazyce používalo a dodnes používá.
1. Územní správa a geografie (Historická pohraničí)
V raném a vrcholném středověku označovalo slovo die Mark pohraniční území Říše. Tato území sloužila jako obranné valy proti vnějším nepřátelům. V čele stál správce s titulem Markgraf (markrabě).
Ostmark (Východní marka): Území, ze kterého se později vyvinulo Rakousko (Österreich).
Mark Brandenburg (Braniborská marka): Jádro budoucího Pruského království.
Steiermark (Štýrsko): Dodnes existující spolková země v Rakousku.
2. Numismatika a finance (Platidlo)
Vývoj od váhové jednotky k penězům je pro němčinu nejvýraznější. Mark byla původně váha stříbra (cca 233 gramů, tzv. Kölner Mark), která nahradila starší římskou libru (Pfund).
1871 (Reichsmark / Goldmark): Po sjednocení Německa zavedl císařský kancléř Otto von Bismarck marku jako první jednotnou celoněmeckou měnu.
1923 (Rentenmark / Reichsmark): Zavedeny pro zastavení extrémní hyperinflace po první světové válce.
1948–2001 (Deutsche Mark – DM): Legendární „západoněmecká marka“, která se stala symbolem poválečného německého hospodářského zázraku (Wirtschaftswunder).
1948–1990 (Mark der DDR): Východoněmecká marka používaná v komunistické NDR.
3. Jazyková specifika a idiomy v němčině
Slovo se promítlo do běžné německé slovní zásoby a ustálených slovních spojení:
Groschen und Mark umdrehen: Obracet každou korunu (doslova: groš a marku).
Etwas für bare Münze/Mark nehmen: Brát něco jako hotovou věc / brát něco vážně.
Markgenossenschaft: Historický termín pro středověké společenství rolníků, kteří společně obhospodařovali občinu (lesy, pastviny) na daném území.
4. Pozor na homonymum: „das Mark“ (střední rod)
V němčině existuje gramaticky odlišné slovo das Mark (se středním rodem), které má zcela jiný indoevropský původ a znamená mícha nebo kostní dřeň (případně dužina u ovoce).
Knochenmark = kostní dřeň
Rückenmark = mícha
Jmdm. durch Mark und Bein gehen = Proniknout někomu do morku kostí (otřást někým).
Chcete se dozvědět více o německé marce (DM) jako měně, nebo vás zajímá spíše fungování středověkých markrabství?
Pojďme se podrobně podívat na obě historické větve slova Mark v němčině, včetně konkrétních příkladů, jak se tyto pojmy používaly v historických textech a jak se dodnes projevují v běžné němčině a idiomech.
I. Středověká markrabství (Die Markgrafschaften)
V raném středověku (zejména za Karla Velikého a saských císařů) byla die Mark vojensky chráněnou pohraniční oblastí Říše. Obyčejný hrabě (Graf) měl pouze civilní a soudní pravomoc na vnitřním území, zatímco Markgraf (markrabě) měl mimořádné vojenské pravomoci, mohl stavět hrady, svolávat vojsko (Heerbann) a velel celému pohraničnímu regionu. [1, 2, 3, 4, 5]
Příklady historických území:
Die Mark Brandenburg (Braniborská marka) – jádro budoucího Pruska.
Die Mark Meißen (Míšenská marka) – v těsném sousedství Čech.
Die Ostmark (Východní marka) – území dnešního Rakouska. [1, 6, 7]
Příklady jazykového užití v tehdejším kontextu:
„Der Markgraf zog mit seinem Heer in die Mark, um die Grenzen zu sichern.“ (Markrabě vytáhl se svým vojskem do marky, aby zabezpečil hranice.)
„Die Markgrafschaften waren dem König direkt unterstellt.“ (Markrabství byla přímo podřízena králi.)
II. Měna a finance (Die Deutsche Mark)
Po sjednocení Německa v roce 1871 se marka stala národní měnou. Přežila s různými přívlastky (Reichsmark, Rentenmark) až do vzniku legendární Deutsche Mark (DM) v roce 1948, která v Německu platila do zavedení eura. Němci jí láskyplně přezdívali D-Mark nebo jen Mark. [8]
Příklady běžného použití v mluveném jazyce:
„Das kostet mich keine müde Mark!“ (To mě nestojí ani korunu! – Doslova: ani jednu unavenou marku. Používá se pro věci, které jsou extrémně levné nebo zadarmo.)
„Hast du mal eine Mark für mich?“ (Nemáš pro mě marku? – Typická historická prosba žebráků nebo dětí, podobně jako české „nemáš bůra?“.)
Finanční idiomy spojené s markou:
Některá rčení přežila zavedení eura a Němci je v každodenním životě běžně používají dodnes:
Wer den Pfennig nicht ehrt, ist der Mark nicht wert.
Význam: Kdo si neváží mála, nezaslouží si hodně. (Ekvivalent českého: Kdo nectí korunu, nezaslouží si milión.)
Kontext:Pfennig (fenik) byla nejmenší mince, setina marky.
Die Mark zweimal umdrehen müssen.
Význam: Muset obracet každou korunu.
Příklad:„Seitdem er arbeitslos ist, muss er jede Mark zweimal umdrehen.“ (Od té doby, co je bez práce, musí obracet každou marku.)
Etwas für bare Münze nehmen / Eine Mark draufwetten.
Význam: Brát něco jako hotovou věc / vsadit na to boty.
Příklad:„Ich würde eine Mark darauf wetten, dass er zu spät kommt.“ (Vsadil bych marku na to, že přijde pozdě.)
Srovnávací tabulka pro rychlý přehled
Následující tabulka ukazuje, jak se mění gramatický rod a význam podle etymologického původu:
Německé slovo [2, 9]
Gramatický rod
Původní historický význam
Moderní význam / Idiom
die Mark (území)
Ženský (die)
Pohraniční vojenská oblast
Součást zeměpisných názvů (Steiermark)
die Mark (měna)
Ženský (die)
Váhová jednotka stříbra (cca 233 g)
Bývalé platidlo SRN a NDR
das Mark (tělo/rostliny)
Střední (das)
Morková kost, dřeň, vnitřek
Mícha (Rückenmark), dřeň (Knochenmark)
Příklad užití pro střední rod (das Mark):
„Das geht mir durch Mark und Bein!“
Význam: To mi proniká do morku kostí! (Používá se, když je člověku strašná zima, nebo když jím projede hluboký šok/strach.)
Pokud byste chtěli, můžeme se podívat na to, jak přesně fungoval přechod od váhové jednotky stříbra (Kölner Mark) k první ražené minci, nebo si uvést další příklady středověkých titulů v Říši (rozdíl mezi Markgraf, Pfalzgraf a Landgraf). Jakým směrem budeme pokračovat?
Napsat komentář