Leipzig – Lipsko

Lipsko není jen „velké město v bývalém NDR“, ale svébytné místo, kde se potkává slovanský původ (už v samotném názvu), saské kurfiřství, napoleonské bitvy, průmyslový rozmach NDR a nakonec i pád komunistického režimu. Pro českého čtenáře je to město, kde se dá v jedné procházce zažít kus společné středoevropské historie – od středověkých trhů přes Bacha až po podzim 1989.

 

Gut bekannt ist Leipzig durch die Friedensgebete, die 1989 einer der Ausgangspunkte für die Wende in der ehemaligen DDR waren. – Dobře je Lipsko známé modlitbami za mír, které byly v roce 1989 jedním z výchozích bodů změny v bývalé NDR.

Grund eins, um auf Leipzig zu setzen, sind die attraktiven Renditen. Im Vergleich zu anderen Ballungszentren im Westen Deutschlands hebt sich Leipzig mit einem höheren Renditeniveau mit Spitzenrenditen von bis 4,1 Prozent hervor. Anders gesagt: Hier sind die Chancen auf höhere Renditen höher. – Prvním důvodem, proč vsadit na Lipsko, jsou atraktivní výnosy. Ve srovnání s jinými metropolitními oblastmi v západním Německu vyniká Lipsko vyšší úrovní výnosů s nejvyššími výnosy až 4,1 procenta. Jinými slovy, šance na vyšší výnosy jsou zde vyšší.

 

Leipzig Tatra T4D trams, nr 1779 leading, Linie 5, Zwickauerstr. Marienbrunn.1993.

 

Pro českého čtenáře je Lipsko zajímavé právě tím, jak se v něm protíná slovanský původ, saská tradice a zkušenost NDR, kterou mnozí Češi ještě dobře pamatují.

Odkud se vzalo jméno Lipsko / Leipzig

České „Lipsko“ i polské „Lipsk“ připomíná, že oblast byla původně slovanská. Jméno je nejspíš odvozené od slova „lípa“ – šlo tedy o „místo u lip“ nebo „osadu v lipovém lese“. Latinské označení „Urbs Libzi“ z roku 1015 je už jen zkomolená podoba téhož názvu, přepsaná do tehdejší latiny a němčiny. Z „Libzi / Lipsk“ se pak v němčině postupně ustálilo „Leipzig“, v češtině „Lipsko“.

Pro českého čtenáře je to podobná situace jako u názvů Drážďany (Dresden – od „Drežďany“, lidé z lesů) nebo Žitava (Zittau). Celý dnešní jih Saska byl součástí slovanského osídlení Lužických Srbů, z čehož dodnes zůstala jen menšina a toponymie.

Lipsko v rámci Saska – „hlavní město druhé ligy“, ale s velkým významem

V českém povědomí bývá Sasko často redukováno na Drážďany a Krušné hory, ale historicky byla dvojicí hlavních center právě dvojice Drážďany – Lipsko.
Drážďany byly reprezentačním sídelním městem saských kurfiřtů a králů, zatímco Lipsko bylo obchodním, univerzitním a později průmyslovým centrem:

• od středověku leželo na křižovatce dvou klíčových obchodních cest – Via Imperii (sever–jih) a Via Regia (východ–západ), které dobře známe i z našich dějin (Praha byla rovněž uzlem těchto tras),
• už za Svaté říše římské se tam konaly významné mezinárodní trhy – tradicí na to navazuje dnešní veletržní areál Leipzig Messe na severu města,
• obchod s knihami dal městu celoevropský význam: Lipsko bylo jedním z center německého tiskařství, nakladatelství a dodnes se zde koná známý knižní veletrh.

Pro někoho, kdo zná „NDR z vlastní zkušenosti“, je Lipsko symbolem průmyslového srdce východního Německa – město továren, železnice a veletrhů. Zároveň ale pro vzdělané Němce i Čechy vždy znamenalo univerzitu, kulturu a hudbu.

Od středověké pevnosti k bojištím Evropy

Text připomíná, že Lipsko je doloženo už roku 1015 jako opevněné město „Urbs Libzi“. Výhodná poloha v rovině, kde se sbíhaly cesty, vedla nejen k bohatství, ale i k tomu, že se kolem Lipska často válčilo:

• v 17. století se u nedalekého Breitenfeldu a u Lützenu odehrály významné bitvy třicetileté války (Češi si mohou připomenout souvislosti mezi českým stavovským povstáním, Bílou horou a dalším průběhem války v Německu),
• v říjnu 1813 se zde odehrála slavná „Bitva národů“ – jeden z klíčových střetů proti Napoleonovi, na kterém se účastnila i rakouská vojska, tedy i jednotky z českých zemí.

Lipsko je tedy městem, kde se opakovaně lámal evropský vývoj – a to jak ve starších dějinách, tak v novějších.

NDR a „pokojná revoluce“ 1989

Pro generaci, která pamatuje NDR, je Lipsko známé také jako bavlnářské, chemické a strojírenské centrum „Východu“ – město šedých činžáků, kouře z továren, ale i velkých veletržních hal.

Zároveň zde na konci 80. let vzniklo jedno z hlavních center odporu proti režimu SED.
Text připomíná tzv. pondělní demonstrace (Montagsdemonstrationen) u kostela sv. Mikuláše. Pokojné, ale masové protesty v Lipsku na podzim 1989 zásadně přispěly k pádu komunistického režimu v NDR. Pro českého čtenáře to je paralela k listopadu 1989 v Praze – jen v německé, „saské“ verzi.

Lipsko jako město univerzity, hudby a muzeí

Univerzita v Lipsku byla založena už roku 1409, tedy jen o půl století později než Karlova univerzita v Praze. I díky ní je město dodnes významným intelektuálním a kulturním centrem.

Hudební tradice je pro Čechy možná nejbližší:

• u kostela sv. Tomáše (Thomaskirche) působil jako kantor Johann Sebastian Bach (1723–1750), dnes je tam i jeho hrob a pomník; kostel je dodnes sídlem světoznámého chlapeckého sboru,
• s Lipskem je spjat i Felix Mendelssohn-Bartholdy – skladatel, dirigent a organizátor hudebního života.

Kdo má rád architekturu a městské prostředí, ocení Staré město s renesanční radnicí, velkým tržištěm a sídly měšťanů. Muzeum výtvarných umění (Museum der Bildenden Künste) dnes sídlí v moderním skleněném bloku v centru a spojuje středověké a renesanční umění (např. Lucas Cranach starší) s novější tvorbou.

ZOO a moderní městská rekreace

Pro rodiny a milovníky přírody je Lipsko také městem ZOO. Založené v roce 1878 patří k nejstarším v Německu, ale dlouhodobě patří i k nejmodernějším:

• Gondwanaland je obří tropická hala s teplotou kolem 25 °C a vysokou vlhkostí, kde jsou rostliny a zvířata uspořádány podle „pra-kontinentu“ Gondwany,
• Pongoland je velký areál pro lidoopy (goryly, šimpanze, bonobo, orangutany), který patří k nejvýznamnějším výzkumným a chovatelským centrům primátů na světě.

Pro českého návštěvníka, který zná třeba zoo v Praze, je lipská ZOO zajímavá svojí „tematickou“ koncepcí a propojením s výzkumem.

Okolí: Torgau a saská reformace

V okolí Lipska text zmiňuje Torgau – asi hodinu autem či 45 minut vlakem. Pro německé dějiny má podobnou roli, jakou má pro nás třeba Tábor nebo Wittenberg v našem vnímání reformace:

• Torgau byl jedním z politických center reformace, spojeným s Martinem Lutherem,
• na zámku Hartenfels vznikl podle Lutherových myšlenek první protestantský kostel na světě,
• město má zachovanou pozdně gotickou a renesanční zástavbu, včetně domu, kde zemřela Lutherova manželka Kateřina von Bora (dnes muzeum).

Pro českého čtenáře, který vnímá propojení české utrakvistické a německé luterské tradice, je Torgau a širší „saská reformace“ zajímavým paralelním příběhem k našim husitským a pobělohorským dějinám.