„Ich habe einen Fleck auf meinem Hemd.“ (Mám skvrnu na košili.)
„Kannst du diesen Fleck aus meiner Hose entfernen?“ (Můžeš mi odstranit tuhle skvrnu z mých kalhot?)
„Ich sehe einen Fleck auf dem Teppich.“ (Vidím skvrnu na koberci.)
Fleck jako tečka:
„Am Ende des Satzes steht ein Fleck.“ (Na konci věty je tečka.)
„Sie hat einen Fleck auf dem i vergessen.“ (Zapomněla na tečku nad písmenem i.)
„Der Fleck zeigt das Ende des Textes an.“ (Tečka ukazuje konec textu.)
Kolokace s Fleck:
Blutfleck (krevní skvrna)
Ölfleck (olejová skvrna)
Tomatenfleck (skvrna od rajčat)
Wasserfleck (skvrna od vody)
Fettfleck (skvrna od tuku)
Schmutzfleck (špína, skvrna)
das Herz am rechten Fleck haben – mít srdce na správném místě
německy jde mít na správném místě i ústa: den Mund auf dem rechten Fleck haben – mít ústa na správném místě
blauer Fleck – modřina
sich einen blauen Fleck zuziehen – udělat si modřinu
Ich weiß nicht, wo ich mir einen blauen Fleck zugezogen habe. – Nevím, odkud se mi vzala modřina.
das Herz am rechten Fleck haben – mít srdce na správném místě
[1] uneigennützig, hilfsbereit und nett sein, gute Absichten haben, ehrlich sein
Die Benutzung ist oft gekennzeichnet durch eine negative Aussage über jemanden und im Gegensatz dazu wird dann diese Redewendung gestellt, siehe Beispiele.
Für Nicht-Muttersprachler mag die Redewendung verwirrend sein, weil das Herz sich normalerweise links befindet. Recht wird hier jedoch in der Bedeutung richtig verwendet und hat nichts mit rechts oder links zu tun.
Beispiele:
[1] „Er mag als Teamführer ein paar fachliche Mängel haben, aber dafür hat er sein Herz am rechten Fleck.“
Pojďme se na ten text podívat přísnějším okem germanistiky a historické lingvistiky. Celý ten zápis je totiž skvělou ukázkou jazykového kontaktu ve střední Evropě a vlivu němčiny na slovanské jazyky (v tomto případě na češtinu i polštinu).
Zde je hlubší rozbor klíčových prvků z pohledu německé filologie:
1. Etymologie slov flek a flíček
Oba české výrazy jsou klasická historická borrowings (přejímky) z němčiny.
Der Fleck (případně der Flecken): V germánském kontextu má toto slovo velmi starou historii (praslovanské paralely chybí, jde o germánský kořen). Původně označovalo kus látky, místo nebo skvrnu.
Sémantický posun v češtině: Čeština slovo přejala v obou hlavních významech:
Konkrétní kus materiálu k opravě $\rightarrow$ flek (záplata). Zde došlo k hláskovému přizpůsobení a vytvoření deminutiva pomocí typicky české přípony -ek / -íček (flíček).
Nečistota / ohraničené místo $\rightarrow$ flek (skvrna, např. „mít flek na saku“ nebo hovorové „dostat fleka“ ve smyslu vyhazovu či dostat se na nějaké místo/pozici).
2. Sloveso flikovat vs. flicken
Sloveso flikovat vzniklo adaptací německého slovesa flicken (zašívat, látat, opravovat).
Mechanismus přejímky: Čeština vzala německý kmen flick- a pro integraci do českého slovesného systému použila velmi produktivní sufix -ovat (stejně jako u slov študovat, koštovat, malovat).
Stylistický posun: Zatímco v moderní spisovné němčině je flicken standardní, neutrální slovo pro opravu textilu (např. Strümpfe flicken – látat ponožky), v češtině se flikovat posunulo do oblasti pejorativní nebo hovorové. Znamená to spíše provizorní, nedbalou opravu. Pokud Němec věc flickt, dělá řemeslo; pokud Čech flikuje, spíše improvizuje.
3. Gramatický detail v přísloví (wie’s vs. als das)
Německá věta v zápisu zní: „Der Flicken muss größer sein wie’s Loch.“ Z germanistického hlediska je klíčové slovo wie (jako) ve spojení s komparativem (größer).
Standardní němčina (Hochdeutsch): Podle spisovné normy se po druhém stupni (komparativu) obligatorně používá spojka als (größer als das Loch). Spojka wie se používá pouze při rovnosti v prvním stupni (tak velký jako… / so groß wie…).
Dialekt / Hovorový jazyk (Umgangssprache): Použití wie po komparativu (größer wie…) je extrémně rozšířené v německých dialektech, zejména v celém jihoněmeckém prostoru, Rakousku a historicky i v německých nářečích na území Čech a Moravy. Jde o typický znak mluveného jazyka, který pronikl i do tohoto lidového rčení.
Apostrof (wie’s): Jde o běžnou enklitiku – splynutí spojky wie a určitého členu středního rodu das (wie das $\rightarrow$ wie’s).
Zajímavé je, že polština v tomto konkrétním přísloví nepoužila germánský kořen flek (ačkoliv v polštině existuje slovo flak nebo fleki, ale v jiných významech), nýbrž slovo łata.
I zde je však přítomen germánský vliv! Polské łata (záplata, ale i střešní lať) bylo totiž do staropolštiny přejato ze středohornoněmeckého slova latte (ze kterého má mimochodem čeština své slovo lať).
Shrnutí
Zápis je krásnou lingvistickou sondou do středoevropského jazykového svazu (Sprachbundu). Ukazuje, jak hluboko německá řemeslná terminologie a lidová frazeologie ovlivnily každodenní slovní zásobu našich předků, a to včetně gramatických nuancí regionální mluvené němčiny.
Napsat komentář