Czech language lessons – Czech for foreginers – Czech lessons Чешский язык для иностранцев с носителем

V němčině neexistují čárky nad písmeny pro označení délky (jako á, é, í, apod.). Délka kořenové samohlásky a na konci slova je dána historickým vývojem a přízvukem, nikoli grafickým znaménkem. Přízvuk leží na poslední slabice (Tehe-RÁN).

• V češtině vyslovujeme všechny hlásky jasně, včetně „h“. Čte se to přesně tak, jak se to píše – [Teherán].
• V němčině se písmeno „h“ uprostřed slova nevyslovuje, pouze prodlužuje předchozí samohlásku. Čte se to tedy přibližně jako [Te-rán].

V němčině je slovo Teheran ukázkovým příkladem tzv. němého h (stummes H nebo Dehnungs-h).

• Pokud v němčině následuje písmeno h po a před souhláskou, nevyslovuje se. Jeho jedinou funkcí je, že prodlužuje předcházející samohlásku.
• Fonetický zápis: [teheˈraːn] ❌ ne, takto to vysloví Čech. Správná německá výslovnost je [teːəˈraːn] nebo zjednodušeně [te-rán]. To první e je dlouhé, h zcela zmizí.
• V češtině je h znělá souhláska. Čech tam to „h“ prostě mechanicky přečte (Te-he-rán), což je v němčině chyba.

Gramatický rod a chování ve větě

Jako většina měst v němčině je i Teheran středního rodu (Neutrum), ale ve větách se používá bez členu.

• Směr (kam?): Používá se předložka nach (bez členu): Německy: Ich reise nach Teheran. Česky: Cestuji do Teheránu.
• Poloha (kde?): Používá se předložka in (bez členu). Německy: In Teheran gibt es viele Museen. Česky: V Teheránu je mnoho muzeí.

💡 Lingvistická poznámka na závěr: Zatímco samotné město Teheran je bez členu, samotná země, ve které leží – Iran – patří k výjimkám a člen mít musí (je to maskulinum: der Iran).

Proto říkáme: Ich fliege nach Teheran, in den Iran. (Letím do Teheránu, do Íránu.)