Slovo “wurzeln” je odvozeno od podstatného jména “die Wurzel”, což znamená “kořen”. V němčině se slovo “wurzeln” používá ve smyslu mít kořeny nebo být původu z určitého místa nebo kultury.

Například, můžete říct “Ich wurzele in Deutschland”, což znamená “Mám kořeny v Německu” nebo “Mám v Německu původ” – tedy, že jste tam byli narozeni nebo máte tam rodinné kořeny.

Další příklad může být “Dieser Baum wurzelt tief im Boden”, což znamená “Tento strom má hluboké kořeny v zemi”.

 

Dnes čítáme sloveso kořeniti s významem, kterého s těmito významy domácími a starými srovnati nelze. Na př. »tyto nesnáze koření v tom, že…«, »odpor proti Němcům kořenil v okolnostech politických.« Vidíme sloveso nezvratné s významem nepřechodným, a k tomu s významem odchylným od významu zvratného slovesa kořeniti se: »rostlina se koření« je tolik, co »rostlina se zakořeňuje«, t. j. pouští kořeny, ujímá se, kdežto »odpor koření v okolnostech politických« znamená, že z nich vyrostl, měl v nich původ. A přihlédneme-li blíže, vidíme, že toto nové, staré i lidové mluvě neznámé sloveso kořeniti není nic jiného, než otrocký překlad německého »wurzeln«: »diese Schwierigkeiten wurzeln darin, dass…«, »die Abneigung gegen die Deutschen wurzelte in politischen Umständen.«

Tohoto nového germanismu bychom se měli vzdáti. Nemáme ho potřebí: co podle něho »koření«, může dobře po česku odněkud pocházeti (»všecka moc pochází z lidu«), někde míti původ, anebo, chceme-li zachovati ono přirovnání, které samo sebou se nepříčí českému nazírání, lze říci, že odpor proti Němcům měl kořeny v okolnostech politických, že z nich vyrostl atp.

Naše řeč – ročník 3 (1919) ujc.cas.cz

• Německo-český slovník (Deutsch-Tschechisch)