také Rufnummer
Eine Telefonnummer besteht in der Regel aus einer Länderkennzahl, einer Vorwahl und einer individuellen Rufnummer. – Telefonní číslo se obvykle skládá z kódu země, směrového čísla oblasti a individuálního telefonního čísla.
Die Länderkennzahl gibt an, aus welchem Land die Telefonnummer stammt, die Vorwahl gibt an, aus welchem Ort die Nummer stammt und die individuelle Rufnummer ist die eigentliche Nummer, über die die Person oder das Unternehmen erreichbar ist. – Kód země označuje, ze které země telefonní číslo pochází, směrové číslo oblasti označuje, z jakého místa číslo pochází, a individuální číslo je vlastní číslo, na kterém lze osobu nebo společnost zastihnout.
Telefonnummer (ženský rod, genitiv: der Telefonnummer, dativ: der Telefonnummer atd.). Toto slovo je složeninou z “Telefon” (telefon) a “Nummer” (číslo).
– Etymologie a historický kontext: Slovo “Telefon” pochází z řeckého “tele” (daleko) a “phonē” (zvuk), což bylo převzato do němčiny v 19. století díky vynálezu telefonu Alexandrem Grahamem Bellem. V Německu se telefonie rychle rozvíjela díky firmě Siemens, a termín “Telefonnummer” se standardizoval v éře pevných linek. Zajímavostí je, že v raných dobách byly čísla často kombinována s písmeny (např. v Berlíně), což ovlivnilo německou literaturu a filmy, jako v dílech Franze Kafky, kde telefon symbolizuje byrokratickou odcizenost.
– Gramatika a variace: V němčině je “Telefonnummer” často zkracováno na “Telefonnr.” nebo v hovorové řeči na “Nummer”. V rakouské němčině se může objevit varianta “Telephonnummer” s “ph” místo “f”, což ukazuje na starší pravopisný vliv. Němčina rozlišuje mezi “Rufnummer” (volací číslo, viz níže) a “Telefonnummer”. Zjednodušeně se dá říci, že každá Rufnummer je Telefonnummer, ale ne každá Telefonnummer je nutně Rufnummer (například číslo faxu se také označuje jako Telefonnummer, ale nemusí to být číslo pro hlasový hovor). V běžné mluvě se však tato jemná nuance často stírá a oba pojmy se používají zaměnitelně.
– S nástupem mobilů přibyl termín “Handynummer” (mobilní číslo).
Související termíny v kontextu telekomunikací
– Ländervorwahl: Kód země (např. +49 pro Německo). “Vorwahl” znamená “předvolba”.
– Ortsvorwahl: Kód oblasti nebo města (např. 030 pro Berlín). Tento termín odráží federální strukturu Německa, kde regiony mají své kódy.
– Rufnummer: Volací číslo, často synonymum k “Telefonnummer”, ale zdůrazňuje akci volání (“rufen” = volat). V historickém kontextu se používalo v éře manuálních ústředen, kde operátoři “volali” čísla.
– Telefonnetz: Telefonní síť. Složenina z “Telefon” + “Netz” (síť).
– Telefonanlage: Telefonní ústředna nebo zařízení. Tento termín je klíčový v obchodní němčině (Wirtschaftsdeutsch), kde se používá pro firemní systémy; germanisticky zdůrazňuje “Anlage” jako “instalace”, což má kořeny v průmyslové revoluci.
– mobilní telefon: Handy (hovorově, znamená “ruční”, ovšem Němci toto slovo považují za anglicismus, a vyslovují ho hendy), Mobiltelefon; jako v češtině “mobilní telefon”.
– pevný telefon: Festnetztelefon; v češtině: stacionární telefon.
– volat: wählen (vytočit, doslova: zvolit); v češtině: vytočit.
– záznamník: Anrufbeantworter (odpovídač na volání); v češtině: záznamník.
Czech Language Lessons & Translations 