V češtině i v němčině má každá slabika v slově určitou délku. V češtině je to většinou krátká nebo dlouhá slabika, v němčině je to dlouhá, krátká nebo přízvučná slabika.
Dlouhá slabika
V němčině je dlouhá slabika ta, která obsahuje dlouhou samohlásku nebo dvojhlásku. Dlouhá samohláska je samohláska, která je vyslovována delší dobu než krátká samohláska. Dvohláska je spojení dvou samohlásek, které se vyslovují jako jedna dlouhá slabika.
Krátká slabika
V němčině je krátká slabika ta, která obsahuje krátkou samohlásku.
Přízvučná slabika
Přízvučné slabika je ta, která je vyslovována důrazněji než ostatní slabiky ve slově. V němčině je vždy jen jedna přízvučná slabika ve slově.
