[verˈvaɪ̯ɡɐ]

Slovo „Verweiger“ samo o sobě není příliš časté v běžné mluvě. Častěji se používá ve složeninách, které upřesňují, co je odmítáno (např. Impf-, Kriegsdienst-, …).
Samotné „der Verweiger“ může působit neúplně nebo být nejasné.

„Verweiger“ je osoba, která něco vědomě odmítá. Slovo je odvozeno od slovesa verweigern = odmítnout (něco učinit, přijmout, dát atd.).

Používá se hlavně ve spojení s nějakým konkrétním „odmítaným“ úkonem, např. vojenskou službou, očkováním, poslušností apod.:

  • Kriegsdienstverweigerer (odmítač vojenské služby)
    → Ein Kriegsdienstverweigerer will aus Gewissensgründen nicht zur Armee gehen.
    (Odmítač vojenské služby nechce z důvodu svědomí nastoupit do armády.)
  • Impfverweigerer (odmítač očkování)
    → Immer mehr Impfverweigerer lehnen Impfstoffe ab.
    (Stále více odmítačů očkování odmítá vakcíny.)
  • Gehorsamsverweigerer (ten, kdo odmítá poslušnost)
    → Der Gehorsamsverweigerer widersetzte sich dem Befehl.
    (Odmítač poslušnosti se vzepřel rozkazu.)

🧠 Srovnání:

  • verweigern (sloveso) = odmítnout něco (formálně)
  • sich weigern (zvratné sloveso) = odmítnout něco udělat (více osobní postoj)
  • Verweigerer (častější varianta podstatného jména) = totéž co „Verweiger“, ale běžnější

Posted in

Napsat komentář

Zjistěte více z Czech language lessons - Czech for foreginers - Czech lessons Чешский язык для иностранцев с носителем

Přihlaste se k odběru a pokračujte ve čtení. Získáte přístup k úplnému archivu.

Pokračovat ve čtení