Vanausuliste keedusuhkur – starověrský vařený cukr

Mé další estonské kroky po návštěvě Tartu vedly k Čudskému jezeru, estonsky Peipus (někdy narazíme na Peipsi jarv – tedy Jezero Peipus :)). Vesnice, kde pobývám v hostelu – internátu místní základní školy, se jmenuje Kallaste, prý od kallas – břeh. Je téměř ruská a z velké části starověrská (někdy se říká staroobřadnická). Ve starověrském kostele jsem tedy v neděli, a to ještě byl svátek, byl kromě jednoho starého pána jediný muž. Více bylo žen, ale i tak jsme to nedotáhli ani do desítky. Jak říkal pán u stánku v nedaleké vsi Kolkja, se starověry je to teď slabé. Jinak ale turisticky propagačně jsou starověrství a cibule v kraji klíčové slovo. Spolu s jihovýchodním cípem Estonska, kde sídlí etnická skupina Seto, někdy zvaná Setukézové (o níž jsem taky psal), a ruskou Narvou na severovýchodě zde máme možnost zažít neluterské, východokřesťanské Estonsko, s tím, že Setové nemluví rusky, ale estonským dialektem (který někteří chápou jako samostatný jazyk).

 
Zde si můžete prohlédnout vnitřek starověrského chrámu. Na 2 minutách je také ikonostas.      


V titulku avizovaný vařený cukr jsem také pořídil, u stolku na vesnické ulici, spolu se sirupem z jedle (zdá se mi, průmyslová výroba těmto lektvarům nepomáhá, chutnají jaksi podobně sladce, ale po ochutnání litevských nakládaných šišek se nechci připravit o případnou bombu), mastí z okopniku a cibulovým džemem.
Způsob přípravy: vlastně vyvařit vodu z mléka, do něhož je přidán cukr a máslo. Následně nechat ztvrdnout a zaschnout. Paní na videu hmotu nalévá do forem jakoby na čokoládu, jindy je prodáván nalámán v pytlíku.
Přiložené video nás seznámí s výrobou zmíněného cukru. 

 

Jiné poživatiny z nabídky starověrského muzea v Kolkja. Čaj, lišky za 3, nakládané snad křemenáče či kozáci? (puravikud).

U jezera Peipus bývají vykopány kanály blíže k domům, snad aby se nemuseli z lodi brodit mělčinami rákosím.

Lubky (tisky) starověrců z jiného muzea v Kolkja (také u Čudského jezera).

Báťuška a kohout zpívají na lačno (duchovní tak činí kvůli půstu – zpěvem je míněn zpěv na bohoslužbě).

Kravatu nelze nosit, protože na oprátce se oběsil Jidáš.

Na modlitbě měj nohy u sebe, jinak proskočí běs (čert, ďábel).

komentář