jih německa, Rakousko: motyka
výprask

Klínovitý nástroj nebo zbraň s dlouhým, úzkým ostřím, používaný ke sekání, dříve často k těžbě dřeva nebo k zemědělským pracím. Také používaný jako nástroj k trestání.

– Der Zimmermann benutzte eine Haue, um das Holz zu bearbeiten.
*(Truhlář používal motyku k opracování dřeva.)

– Die Bauern benutzten Haue und Pflug.
*(Farmáři používali motyku a pluh.)

– Die Strafe für den Diebstahl war, dass der Dieb mit der Haue bestraft wurde.
*(Trest za krádež byl, že zloděj byl potrestán motykou.)

 

Složeniny:

– Haueisen *(das)*: Ostrý kovový nástroj, který se používá k opracování kamene nebo dřeva.
– Pflughau *(der)*: Část pluhu, která prochází zemí a řezává ji.
– Hauklotz *(der)*: Dřevěný blok, na který se bije, obvykle k sekání dřeva.
– Hauklinge *(die)*: Ostří houževnatého nástroje, např. sekyrky nebo hoblíku. xxx

 

Haue, und Steinhaue der Trichterbecherkultur am Mittellauf San (Südostpolen)  Motyky a kamenné motyky kultury s nálevkovitými poháry na středním toku řeky San (jihovýchodní Polsko)

• Německo-český slovník (Deutsch-Tschechisch)