Geisteswissenschaften – humanitní vědy

doslova „vědy o duchu”

Tento složený německý výraz se skládá ze dvou slov:

• Geist = duch, mysl, intelekt (v tomto kontextu se myslí lidský duch a kultura).
• Wissenschaften = vědy.
• Doslovný překlad: „Duchovní vědy“.

Německé složené slovo die Geisteswissenschaft (nejčastěji v plurálu -en) skrývá hlubší filozofický podtext než románské/české „humanitní“:

• Der Geist: V češtině slovo „duch“ evokuje buď strašidlo, nebo náboženský rozměr. V němčině má však Geist silný intelektuální a kognitivní význam (odpovídá anglickému mind nebo francouzskému esprit). Znamená mysl, rozum, intelekt, vtip, esprit a také kolektivní vědomí (např. Zeitgeist – duch doby).
• Wissenschaft: Slovo složené ze slovesa wissen (vědět) a přípony -schaft (vyjadřující stav nebo systém). Doslova „systém vědění“ nebo „tvorba vědění“.

Pojem se v Německu masivně rozšířil v 19. století. Klíčovou roli v tom sehrál filozof Wilhelm Dilthey.

Němečtí myslitelé potřebovali jasně oddělit metody exaktních věd od věd o člověku a zavedli slavné dělení:

• Naturwissenschaften (Přírodní vědy): Jejich cílem je vysvětlovat (erklären) – hledají kauzální příčiny a obecné přírodní zákony (např. gravitaci).
• Geisteswissenschaften (Duchovní/Humanitní vědy): Jejich cílem je rozumět / pochopit (verstehen) – zkoumají jedinečné projevy lidského ducha, texty, kulturu a historické souvislosti skrze interpretaci (tzv. Hermeneutik).

Jemné rozdíly: Geisteswissenschaften vs. Humaniora vs. Kulturwissenschaften

V německém akademickém prostředí se potkáte s několika pojmy, které se překrývají, ale nejsou to úplná synonyma:

• Geisteswissenschaften: Tradiční, nejširší německý pojem. Zahrnuje filozofii, lingvistiku (Sprachwissenschaft), literární vědu (Literaturwissenschaft), historii, teologii nebo dějiny umění.
• Humaniora (z latiny): Starší, klasické označení pro obory studující antické jazyky, literaturu a rétoriku (to, co formuje lidskost). Dnes v němčině působí trochu archaicky.
• Kulturwissenschaften (Kulturní vědy): Modernější pojetí (populární od konce 20. století). Zatímco Geisteswissenschaften se dívají na texty a myšlenky „shora“ (filozofie, vysoká literatura), Kulturwissenschaften zkoumají kulturu „zdola“ – každodenní rituály, média, film, antropologii a to, jak společnost funguje v praxi.

Typické německé kolokace a fráze (pro praxi)

• ein geisteswissenschaftliches Studium – humanitní studium
• die geisteswissenschaftliche Fakultät – filozofická / humanitní fakulta
• Texte hermeneuticky interpretieren – interpretovat texty na základě porozumění kontextu (základní metoda těchto věd)
• Kulturgüter erforschen – zkoumat kulturní statky / dědictví

Tip pro překlad do češtiny: > V naprosté většině běžných textů překládáme Geisteswissenschaften jako humanitní vědy (případně společensko-humanitní). Doslovný překlad „duchovní vědy“ se v češtině používá výhradně ve specifickém filozofickém nebo historickém kontextu (např. při rozboru německého idealismu), jinak by v moderním textu působil zavádějícím, až esoterickým dojmem.