Czech language lessons – Czech for foreginers – Czech lessons Чешский язык для иностранцев с носителем

Slovo „unwert“ je německé adjektivum znamenající „nehodný, nevhodný, nezpůsobilý k uznání či existenci“. Může fungovat i jako substantivum (der Unwert = „ne-hodnota, zavrženíhodnost“). Má běžný hodnotící význam, ale také těžce zatížený historicko-ideologický (nacistické označení lebensunwertes Leben). V právu se termín technicky používá při hodnocení povahy trestného činu.

1. Lexikografické jádro

Základní význam

• unwert (Adjektiv)
  – „ne-hodný, nevhodný, nezasluhující (existence, úcty, pozornosti)“
  – opak adjektiva wert („hodný, hodnotný, zasluhující“).

etymologicky: z středohornoněmeckého unwert, starohornoněmeckého unwerd
složenina: předpona un- (zápor) + kořen wert / wert- („hodný“).

2. Gramatika

a) Jako adjektivum

• Deklinační vzory: běžné pro adjektiva zakončená na -t
  (ein unwertes Leben, des unwerten Lebens, einem unwerten Leben …)
• Používá se predikativně i atributivně:
  • Diese Tat ist unwert.
  • Er führte ein unwertes Dasein.

b) Jako substantivum

• der Unwert (maskulinum)
  plurál se užívá zřídka → die Unwerte
• označuje „ne-hodnotu, bezcennost, negativní kvalitu“
  • der Unwert einer Handlung – negativní hodnota činu
  • den Unwert betonen

c) Odvozeniny a kolokace

• unwert sein / gelten
• etw. für unwert halten
• právní terminologie: Erfolgsunwert, Handlungsunwert, Gesinnungsunwert
• historicky: lebensunwertes Leben („život nehodný života“) – termín nacistické eugeniky.

3. Sémantické odstíny

1. Obecný / hodnotící:
   • označuje něco, co nezasluhuje uznání, ochranu, někdy i existenci.
   • např. unwerte Motive, unwerte Ziele.
2. Historicky zatížený / ideologický:
   • zejména v nacistickém Německu:
     lebensunwertes Leben – „život nehodný života“
     diskriminační kategorie, jíž byly označovány celé skupiny obyvatel (mentálně postižení, Židé aj.).
   • v současném jazyce se tento kontext zmiňuje spíše při historickém rozboru; přímé použití je nevhodné.
3. Právní:
   • vyjadřuje negativní hodnotu činu nebo postoje.
   • rozlišují se:
     • Erfolgsunwert – škodlivý výsledek činu
     • Handlungsunwert – zavrženíhodný způsob jednání
     • Gesinnungsunwert – negativní vnitřní motivace pachatele.

4. Stylistika a registr

• slovo je knížní, formální, často spjato s odborným, filosofickým či právním diskurzem.
• v běžné každodenní řeči se téměř nepoužívá; nahradí ho výrazy jako wertlos, nicht würdig, minderwertig.
• kvůli historické zátěži je při jeho užití nutná citlivost.

5. Poznámka k odlišení

• minderwertig – „méněcenný“, zpravidla v porovnání s něčím jiným (nižší kvality).
• wertlos – „bezcenný“, bez ceny nebo významu.
• unwert – jde o kvalitativní popření hodnoty, často eticko-existenciální nebo právní.

• „Vernichtung lebensunwerten Lebens“ ist ein eugenisches Schlagwort. Es wurde zur Zeit der Weimarer Republik vom Psychiater Alfred Hoche und dem Strafrechtler Strafrechtler Karl Binding entwickelt. „Zničení nehodného života“ je eugenický slogan. Byl rozvíjen během Výmarské republiky psychiatrem Alfredem Hochem a trestním právníkem Karlem Bindingem.
• Ursula oder das unwerte Leben ist ein Schweizer Dokumentarfilm über die Entwicklungsmöglichkeiten schwerstbehinderter Menschen. Ursula aneb nehodný život je švýcarský dokument o možnostech rozvoje těžce postižených lidí.
• Bischof Memelauer gegen die Euthanasie aus („Vor unserem Herrgott gibt es kein unwertes Leben“). Biskup Memelauer proti eutanazii („Před naším Pánem Bohem není nedůstojného života).