Slova röntgen i rentgenovat vznikla z vlastního jména německého fyzika jménem Wilhelm Conrad Röntgen.

Der Arzt muss mein Fuß röntgen. (Lékař mi musí zrentgenovat nohu.)

Litauen röntgt Waggons aus Belarus. Litva rentgenuje vagóny z Běloruska.

Das Röntgenzentrum an der Grenze zu Belarus. Rentgenovací centrum na hranici s Běloruskem.

Sloveso: röntgen (zrentgenovat, rentgenovat)

Pravidelné sloveso, které vzniklo ze jména objavitele X-paprsků (Wilhelm Conrad Röntgen). V němčině se používá pro prosvícení těla rentgenem.

Základní tvary (Časování)

• Infinitiv:röntgen (rentgenovat)
• 3. osoba přítomného času (Präsens):er/sie/es röntgt (rentgenuje)
• Minulý čas jednoduchý (Präteritum):er/sie/es röntgte (rentgenoval/a)
• Předpřítomný čas (Perfektum):hat geröntgt (zrentgenoval/a)

Význam a synonymní výrazy

Sloveso označuje vyšetření těla pomocí rentgenového záření. V němčině se s ním můžete setkat i skrze tyto výrazy:

• einen Körper mittels Röntgenstrahlung untersuchen = vyšetřit tělo pomocí rentgenového záření
• durchleuchten = prosvítit / prozkoumat
• Röntgenaufnahmen machen = dělat rentgenové snímky
• röntgenisieren = rentgenovat (zřídka používaný, odborný výraz)

Příklady použití ve větách

• Přítomný čas:Der Arzt röntgt den Verletzten. (Lékař rentgenuje zraněného.)
• Minulý čas (Präteritum):Gestern röntgte sie meinen Arm. (Včera mi zrentgenovala ruku.)
• Minulý čas (Perfektum):Der Arzt hat meinen Fuß geröntgt. (Lékař mi zrentgenoval nohu.)
• S modálním slovesem:Wir müssen den Rücken röntgen. (Musíme zrentgenovat záda.)

Tip pro výslovnost a pravopis: Všimněte si, že u tvarů röntgt a röntgte dochází k vypadnutí hlásky e ze kmene slovesa (nepíše se röntgent), aby se slovo lépe vyslovovalo.

Muss ich mich röntgen lassen? Musím si udělat rentgen?

das Röntgenprüfsystem (rentgenový kontrolní systém)

Jedná se o obří rentgenový přístroj určený pro průmyslové využití – například pro skenování celých nákladních aut nebo vlaků.

Litva na hranicích používá obří rentgen (Röntgenprüfsystem) k prosvícení (durchleuchten) vlaků, aby odhalila skryté zboží a zabránila pašování (Schmuggel) z Běloruska.

Slova röntgen i rentgenovat vznikla z vlastního jména německého fyzika jménem Wilhelm Conrad Röntgen.

Zde je příběh o tom, jak se z jména stal celosvětově známý pojem:

Náhodný objev (1895)

V listopadu 1895 profesor Röntgen ve své laboratoři ve Würzburgu experimentoval s elektřinou. Všiml si, že z jedné trubice vychází neviditelné záření, které dokáže projít i černým papírem a osvítit fotografickou desku.

Když před tuto desku položil ruku své manželky Anny Berthy, vznikl slavný historicky první snímek – byly na něm jasně vidět kosti její ruky a snubní prsten.

Jak vznikl název?

Sám Röntgen byl skromný muž a tyto nové paprsky pojmenoval jednoduše „paprsky X“ (v angličtině se dodnes používá název X-rays), protože tehdy ještě netušil, co přesně je způsobuje. Wilhelm Conrad Röntgen dostal za tento objev v roce 1901 vůbec historicky první Nobelovu cenu za fyziku. Finanční odměnu, kterou s cenou získal, ale věnoval své univerzitě a odmítl si nechat objev patentovat, protože chtěl, aby sloužil celému lidstvu zdarma.

Vědecká komunita se však brzy rozhodla uctít jeho památku, a tak se na jeho počest v mnoha jazycích (včetně němčiny a češtiny) začal pro tyto paprsky používat termín rentgenové paprsky (či zkráceně rentgen).

Cesta od jména k slovesu

Jakmile se z podstatného jména „rentgen“ stal běžný lékařský přístroj, jazyky si přirozeně vytvořily slovesa pro samotnou činnost:

• V němčině: Vzniklo sloveso röntgen (přidáním koncovky -en přímo k vědcovu jménu).
• V češtině: Jméno jsme si nejdříve přizpůsobili našemu pravopisu – přehláska ö se změnila na e (Röntgen – rentgen) a přidáním typické české koncovky vzniklo sloveso rentgenovat.