Slovo Höhe je ukázkovým příkladem německé derivace (odvozování slov):

• Kořen slova: Vychází z adjektiva hoch (vysoký).
• Umlaut (přehláska): Při procesu substantivizace dochází k vokalické změně (o – ö), což je typický jev pro germánské jazyky (tzv. Umlautung).
• Sufix (přípona) „-e“: Tato přípona se v němčině velmi často využívá k tvorbě abstraktních substantiv z adjektiv (podobně jako Breite z breit, nebo Länge z lang). Tato specifická skupina slov je v drtivé většině právě rodu ženského (die).

• die Höhe des Schrankes – výška skříně
• in der Höhe fliegen – letět ve výšce
• Úroveň určité hodnoty, např. ve finanční němčině (die Höhe der Kosten – výše nákladů). Všimněte si, že čeština zde rozlišuje „výšku“ (fyzickou) a „výši“ (abstraktní), zatímco němčina si vystačí s jedním slovem Höhe.

Auch eine Königin erlebt Höhen und Tiefen. – I královna zažívá vzestupy i pády.

In ganz Europa schießen die Corona-Zahlen in die Höhe. – V celé Evropě čísla ohledně Corony raketově stoupají.

Die Höhe des Eiffelturms ist etwa 300 Meter. (Výška Eiffelovy věže je asi 300 metrů.)

• Člen die je klíčový pro flexi (skloňování). Podle něj víme, jak se bude slovo chovat ve větě (např. ve 3. pádě se mění na der: in der Höhe).